Date: 2023-03-31 20:00:00
Tags: veda nabozenstvi
Desc: Lepsi argumentace proti teorii zemske koule ci zemske rotace.
# Lepsi argument
Nejsem si jist, zda jsem se uz zminoval o dr. Jordanu Grantovi.
Dr. Grant rad mluvi o vede a vedecke metode. Dlouho jsem si
neuvedomoval, jak radikalni je jeho rec. Vede utok proti
zavedenemu poznani z necekane strany, ze strany logiky. Jenom si
nejsem jist, zda to zastancum hypotezy zemeplacky pomuze.
## Pohadky
Neni prvni, ani posledni, kdo kritizuje virologii. Virologie to
dnes dostava ze vsech stran a myslim, ze opravnene. Kvuli
opatrenim, vakcinam, zlocinci Faucim, ale hlavne proto, ze
virologie nema v ruce zadny dukaz o existenci viru. Dr. Grant je
jednim z tech, kdo tvrdi, ze virologove nedodrzuji zakladni vedecke
postupy. Pouzivaji pochybne nebo vubec zadne kontrolni
experimenty. Neobtezuji se virus izolovat, jejich pojeti izolace
je zcela opacne tomu, jak tento pojem chape normalni clovek.
Davaji dohromady pochybne kousky RNA pomoci sekvenace, coz je neco
jako skladani puzzle s pomoci pocitace. Vysledkem je udajny genom
viru, ve skutecnosti zcela umely vytvor, ktery ma s realitou jen
malo spolecneho. Protoze nedelaji spravne kontrolni experimenty,
nemohou mit nikdy jistotu, ze nejaky virus vubec maji. Nikdo take
nikdy nedokazal, ze tyto castecky zpusobuji nejakou nemoc.
Virologie, to jsou laboratorni experimenty, ktere nemaji zadny
vztah k realite.
Dr. Grant ale nezustava zdaleka jenom u virologie. Podle jeho
pojeti spousta vedeckych oboru ve skutecnosti nejsou vedecke obory.
Teoreticka fyzika, kosmologie, astronomie nejsou vedecke obory,
nepouzivaji vedeckou metodu. Jine obory sice vedeckou metodu
pouzivaji, ale mnoho experimentu obsahuje logicke chyby, takze jsou
jejich vysledky sporne nebo neplatne.
Mnohe z toho, co veda tvrdi, nalezi do rise pohadek a legend.
## Vedecka metoda
Pozorujeme nejaky jev a chceme zjistit, co je jeho pricinou.
Formulujeme hypotezu, co muze dany jev zpusobovat. Potrebujeme mit
jistotu a musime tedy dokazat, ze je to prave tato pricina a nic
jineho. Pokusime se tedy formulovat experiment, kde budeme
obmenovat predpokladane priciny a zjistujeme, ktera zpusobuje
pozorovany efekt. Pokud experiment hypotezu potvrdi, hypoteza
povysi na teorii. To je ve zkratce vedecka metoda pouzivana v
prirodnich vedach.
Napr. statistika neni veda, ale pouziva se pri vedecke praci. Je
treba si uvedomovat jeji omezeni. Muze nam rici cosi o souvislosti
urcitych jevu, ale nikdy nerika a nemuze rici, zda je mezi jevy
vztah priciny a nasledku. Pokud jde o statisticke modely, W. M.
Briggs rad vzdy opakuje, modely vzdy davaji takovy vysledek, jaka
do nich vlozime data. Statisticke modely take nejsou veda.
Kosmologie take neni veda. Fyzikove formuluji matematicky model,
ktery slouzi jako teoreticky ramec, a pote se snazi zjistit, zda
ziskana data tento model potvrzuji nebo vyvraci. Napr. Newtonova
mechanika je konzistentni matematicky model, jehoz soucasti jsou
urcite zakladni axiomy jako gravitace, coz je vlastnost vsech
hmotnych objektu. Vsechny objekty se pohybuji po primce, pokud na
ne nepusobi sila dalsich objektu. Pak se jejich drahy stavaji
eliptickymi. Na zaklade toho model pocita drahy planet. Pokud jde
o pohyb planet, pozorovani ukazalo, ze Newtonova mechanika ma
docela solidni predpovedni hodnotu. Z toho lze usoudit, ze bude
mit predpovedni hodnotu i v jinem kontextu. Naproti tomu obecna
relativita predklada zase jiny model popisujici stejne fenomeny,
ale jinak. Planety se zde pohybuji tak, jak se pohybuji diky
zakriveni prostoru. Gravitace je tedy pojem v ramci urcitych
matematickych modelu. V realite samotne neni definovana a my
odvozujeme na zaklade pozorovani urcitych jevu, jez jsou v souladu
s predkladanou teorii, ze neco jako gravitace v realite funguje.
Jinymi slovy nevime, zda padani objektu zpusobuje ohromna hmota
Zeme. Mame pouze model predpokladajici gravitaci, ktery
matematicky predpovida konkretni chovani objektu v realite.
Podobne se data zdaji potvrzovat model Velkeho tresku, ale nikdo z
nas tam tehdy nebyl, ani nedokazeme pokusem overit, ze se neco
takoveho muze dit. Nejde tedy o vedu, ale o pokrocilou ci
racionalnejsi formu divinace.
Na druhou stranu muzeme alespon rici, ze kauzalita je realna.
Kdyby nebyla, zadna veda by nemohla fungovat. Ale to uz je
filozoficka otazka, ktera je mimo ramec vedy.
## Foucaultovo kyvadlo
Ne, ted nemam na mysli roman Umberta Ecca. Jak prokazeme, ze se
zeme otaci kolem sve osy? Pouhe pozorovani vychodu a zapadu slunce
na to nestaci. Lide dlouho verili, ze Zeme je statica a otaci se
obloha nad nami.
Francouzsky fyzik Leon Foucault sestrojil obri kyvadlo, ktere bylo
spusteno v parizskem Pantheonu v roce 1851. Kyvadlo bylo opatreno
hrotem, ktery do pisku zakresloval pohyb kyvadla. Takto mohli
pozorovatele videt, jak se meni rovina kyvu. To ma prokazovat, ze
se Zeme otaci kolem sve osy. Eliminujeme-li vnejsi sily jako vitr
a pripadne mechanicke potize spojene s choulostivosti kyvadla na
nepatrne sily, ktere mohou zpusobit velke odchylky v pohybu a tim
experiment zcela zhatit, zustane pohyb Zeme samotne jako jedina
pricina, ktera vysvetluje precesi kyvadla. Da se rici, ze se
neotaci kyvadlo, ale Zeme pod nim, zatimco kyvadlo zachovava stale
stejnou rovinu kyvu.
Prave citlivost kyvadla vedla Foucaulta k tomu, aby experiment
opakoval s gyroskopem, ktery se ukazal jako lepsi nastroj. Osa
gyroskopu ukazuje stale ke stejne hvezde, zatimco vnejsi ram
pristroje se otaci kolem spolu se Zemi. Nicmene na pouzite
technologii nezalezi, protoze experiment obsahuje logickou chybu,
takze nemuze slouzit jako dukaz otaceni Zeme kolem sve osy.
## Logicka chyba
Existuje okruh logickych chyb, ktere se oznacuji jako argumentace
kruhem. V anglictine jako _begging the question_ nebo _affirming
the consequent_ nebo _circular reasoning_. Jde o logicke chyby
typu:
- Recnik predpoklada premisu pro dany zaver jako pravdivou,
- nebo jestlize A, pak B a tim padem jestlize B, tak A. Napr.
ackoliv to tak byt nemusi. Napr. "politici jsou svine, X je
politik, takze je svine". "kdyz prsi, silnice je mokra; silnice je
mokra, takze muselo prset."
Hypoteza, kterou ma experiment s kyvadlem potvrzovat, tuto logickou
chybu obsahuje. Ovlivnuje-li otacejici se povrch pohyb kyvadla,
neznamena to, ze podobny pohyb kyvadla v kontextu Foucaultova
experimentu je zpusoben otacenim Zeme. Experiment take neobsahuje
manipulaci s pricinami, tzn. idealne postavit kyvadlo mimo sferu
vlivu Zeme, coz je dost tezke provest. Tento experiment je jako
dukaz nepresvedcivy. Neznamena to vsak, ze se Zeme neotaci.
Znamena to jen, ze toto neni dukaz jejiho otaceni.
Podobneho omylu se dopousteji lide, kteri tvrdi, ze mame dukaz o
vzniku vesmiru Velkym treskem, ze objekty se pri pohybu smrstuji
(Lorentzovy transformace, specialni teorie relativity) a dalsi
podobne pripady.
*) Pripad kosmologie a souvisejicich oboru jako astronomie,
astrofyzika je o to komplikovanejsi, ze ma vztah k teologii a
historicky k napjatemu vztahu mezi udajne svobodnym badanim a
cirkvi. Tomu se chci v blizke budoucnosti take venovat.
## Prisnost
Lze rici, ze podobny problem ma vetsina vedeckych teorii? Viz
popperovske "co nelze vyvratit, to neni vedecka teorie". I kdyz
vsechny dosavadni experimenty teorii potvrdily, novy experiment ji
muze vyvratit. Ale to neni nas pripad.
V nasem pripade muze kazdy novy experiment s kyvadlem dopadnout
uplne stejne, protoze chybi radny kontrolni experiment. V podstate
nejlepsi by bylo pozorovat Zemi odjinud nez z jejiho povrchu, ale
tato moznost v roce 1851 nebyla k dispozici. Stejny problem ma i
virologie, alespon podle jejich kritiku.
S Grantovym pristupem je ale jeden problem. Logicka chyba
"affirming the consequent" nevylucuje uvadenou pricinu jako moznou.
Rika pouze, ze pricinna logika tvrzeni neplati obousmerne. Je tedy
docela dobre mozne, ze zvlastni chovani kyvadla opravdu zpusobuje
rotace Zeme. Prinejmensim jsme diky matematickemu modelu schopni
chovani kyvadla predvidat na kazdem miste na Zemi. Potrebujeme
tedy mit jistotu?
Pokud jde o predpovedni hodnotu, tak asi nikoliv. Alespon ne do
okamziku selhani predpovedi, kdy vyvstane potreba noveho modelu s
lepsi schopnosti predpovidat. Pokud jde o poznani pricin, je to
_velice_ dulezite, nebot bez jistoty o pricinach stavime vzdusne
zamky, divoke pribehy jako ten o Velkem tresku.
*) Existuji alternativni modely ci hypotezy o vzniku vesmiru.
Jednou z nich je subkvantova kinetika astrofyzika jmenem Paul A.
LaViolette. Jeji hlavni myslenkou je kontinualni tvoreni, neco
jako kdyz kvantova mechanika postuluje "vyskakovani" virtualnich
castic do existence. LaViolettova teorie neobsahuje rozpor mezi
mikro a makrourovni, coz nelze rici o mainstreamovych teoriich
obecne relativity (makro) a kvantove mechaniky (mikro).
Nejde tedy o zbytecnou prisnost.
## Zaver
Mozna se dobry doktor myli a zpusob, jak dnes delame vedu, je zcela
v poradku. Ale pokud ma pravdu, pak pres veskery pokrok v
technologiich vime o stvoreni velice malo. Mame mnoho hypotez,
mnoho vtipnych pribehu, to ano. A hodne nejruznejsich statistik,
ktere casto vubec nic nedokazuji. Ale malo overenych teorii.
Dalsim nechtenym dusledkem "volneho" pristupu k vede paradoxne je,
ze tyto pribehy svazuji ruce celym generacim vedcu. Virologie je
ukazkovy pripad. Spousta vzdelanych lidi po celem svete stale
dokola provadi laboratorni experimenty, ktere nikam nevedou,
protoze povazuji tento postup za prokazany. Protoze se jim ucili
ve skole, protoze to tak delali jejich predchudci. Kdyby tito lide
pristupovali se spravnym vedeckym skepticismem k dosavadnim
vyzkumu, mozna by se otevrely zcela nove smery badani. Jednim
takovym slibnym smerem je teorie (spis hypoteza, ne?) _terenu_ aneb
vliv mikroorganismu na lidske zdravi.
Hodne to pripomina dogma a tradice, kterych se vedecky etos tolik
stiti. Dalsi paradox vedy a viry? K teto otazce se brzy vratim.
=>
https://www.bitchute.com/video/Je9sUNu1xoPw/ [Dr. Jordan Grant]
=>
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%A1_metoda [vedecka metoda]
=>
https://www.wmbriggs.com/ [W. M. Briggs]
=>
https://etheric.com//continuous-creation-cosmology/ [Subkvantova kinetika]
=> 2022-05-02-paradoxy-vedy-a-viry.html [Paradoxy vedy a viry]
