Date: 2023-02-10 20:00:00

Date: 2023-02-10 20:00:00
Tags: historie valka
Desc: Debunking Robin Hood aneb anglicky luk ve stredovekem valecnictvi.

# Mytus anglickeho luku

Kdyz jsem probiral svoje poznamky, narazil jsem na pojednani o
anglickem luku a jeho pouziti v bitve u Agincourtu. Uvedomil jsem
si, ze jsem dlouho zanedbaval tema umeni valky a historie
valecnictvi. Protoze tento blog mi slouzi mimo jine jako externi
HDD me, jinak dost mizerne pameti, s potesenim se budu venovat
trochu jinemu tematu, nez je ukrajinsky konflikt nebo narek nad
stavem moderniho sveta. Ale jak se znam, lamentace pripadneho
ctenare patrne neminou.

## Neplanovana filmova recenze

Mam slabost pro historicke filmy, ackoliv vetsinou maji se
skutecnou historii jen malo spolecneho. Proto jsem citil povinnost
shlednout Jakluv historicky spektakl _Zizka_. Uprimne receno
nevim, za co filmari utratili tech 480 milionu korun. Asi za
honorare pro anglo-americke hvezdy, protoze na filmu to prilis
videt neni. Mnohem vic zamrzi, ze jde o promarnenou prilezitost
natocit neco ryze ceskeho z narodnich dejin. Kdyby se totiz tenhle
film jmenoval Cenek z Vartemberka nebo Jan z Rokycan, bylo by to
uplne jedno. Namet je v podstate ahistoricky, americky a
komunisticky zaroven: stredovek byl temny a brutalni, cesky narod
upel pod knutou katolicke cirkve a cizi okupace, Hus propagoval
nabozenskou svobodu, z cehoz vyplyva pravo princezen vybirat si
manzela dle sveho srdce, nikoliv z dynastickych a politickych
duvodu. To je mustr, podle ktereho Hollywood vyrabi 9 z 10
blockbusteru.

Stejne jako namet, i remeslne zpracovani je zoufale neoriginalni.
Jak si jednou postezoval Fake History Hunter, soucasni filmari
takrka automaticky uzivaji zluty filtr tlumici barvy a vyvolavajici
atmosferu ponurosti a bezvychodnosti, kdyz chteji zobrazit
sredoveke realie. Plus samozrejme blato, spinu a chudobu, ackoliv
kamenna dlazba a cistota nebyly ve stredovekych mestech nezname
veci. Vavrova husitska trilogie je proti tomu dokumentarni film!

Protoze tohle ma byt stat o stredovekem valecnictvi, musim si
postezovat na nevydarene bojove sceny, coz je u prvoplanove akcniho
filmu napovazenou. Ceske zeme oplyvaji velkym mnozstvim skupin
historickeho sermu na vysoke urovni. Nevim, s kym na filmu
spolupracovali, ale neni to moc videt. Bojove sceny postradaji
invenci a tezi hlavne ze zaberu na rozbite hlavy a usekle
koncetiny. To je jeden z duvodu, proc jsem pred lety prestal
sledovat _Hru o truny_. Uvedomil jsem si, ze mravni omezeni pri
zobrazovani sexu a nasili nuti umelce k hledani umelecke zkratky,
symbolismu, naznaku ci nadsazky, ktere maji ve finale vetsi
emocionalni dopad a prispivaji, narozdil od primitivniho
naturalismu, kultivaci a povzneseni duse, ne jejimu srazeni kamsi
na zivocisnou uroven. Podobne jako je omezeni na 17 slabik
pozehnanim pro japonske _haiku_. Proto je moderni vizualni kultura
prevazne navratem do barbarstvi.

*) Opet musim vyzdvihnout olomouckou skupinu Adorea. Nedavno
jsem narazil na jejich dalsi kratkou scenu vysoke kvality. Film
ma svih a sermiri predvadeji techniky z sermu tesakem, coz je
mene znama, savli podobna zbran. Je to pekne nasnimane a i kdyz
je tam krev, nejde o orgie. Naopak, v tom kratkem pribehu je
skryto vic, nez by clovek od sermirske scenky cekal.

Ale dosti o Zizkovi.

## Mytus

Anglicky dlouhy luk (longbow) predchazi povest zbrane uzce spjate s
historii ostrovniho naroda a jeho uspechy na bitevnich polich ve
Francii behem Stolete valky. U Crecy (Krescaku), Poitiers a
Azincourtu, abych jmenoval ty nejslavnejsi. A pak je tu Robin
Hood, snad nejslavnejsi legendarni lukostrelec, jehoz sip dokazal
rozcisnout jiny sip zabodnuty do terce. Moje deti zatim znaji spis
moderniho hrdinu ci spise hrdinku, nespoutanou skotskou princeznu
lukostrelkyni Meridou z animaku _Brave_, coz je dalsi z rady filmu,
ktere detem rikaji, ze neposlusnost vuci rodicum je bajecna vec,
protoze rodice nemaji pravo detem nalajnovat zivot, a ze je treba
nasledovat sve srdce ci sny (rozumej nizke zadosti), setrast, co
nas omezuje, a vsechno bude dobre. Pojdme dale, nechci se zaplest
do dalsi filmove kritiky.

Dlouhy luk je znam svymi vlastnostmi: dostrelem, presnosti a
pruraznosti, ktere jsou takrka legendarni. Anglicti lucistnici
jsou ci byli povazovani za nejlepsi a jejich dovednosti a zbran za
rozhodujici v bitvach. Lucistnik je anglicky _commoner_
disponujici zbrani, ktera dokaze neutralizovat moc obrneneho
slechtice. I to patri do legendy o anglickem luku, uzce spjatem s
legendkou o Robinu Hoodovi.

Jaka je historicka realita?

## Skutecnost

Diky praci lidi jako Mike Loades, praci takrikajic v terenu vime,
jaka nejspis byla realita.

Luk byl skutecne soucasti anglicke historie, anglicke kultury.
Anglicane praktikovali lukostrelbu jako sport namisto golfu nebo
fotbalu. Dlouhy luk byval levna zbran, dostupna kazdemu. A navic
predstavoval podnikatelskou prilezitost - ucastnit se valecneho
tazeni a ziskat tucnou korist. Valka tehdy byla financnim podnikem
(je jim i dnes, ale prilis se o tom nemluvi). To vse jsou mozna
anglicka specifika, ale to neznamena, ze se luk nepouzival po cele
Evrope i v okolnim svete. Dokonce i po nastupu strelnych zbrani si
luk udrzel sve misto v evropskych armadach a z bojist vymizel az v
18. stoleti.

Neco malo k vlastnostem teto zbrane. Anglicky luk mel skutecne
velkou pruraznost a presnost. Pry dokazal prorazit 8 cm silnou
dubovou branu.

Ale zivy terc neni totez co vrata, byt dubova. Pokusy ukazuji, ze
sip sice dokaze prorazit rytirske brneni, ale nikoliv pokazde. V
moderni kinematografii vypousteji lucistnici salvu do vzduchu a
nepritele pak doslova prsi mracno sipu z nebe. To je patrne mytus,
nebot stredoveka vyobrazeni bitev ukazuji vzdy horizontalni
strelbu. I prakticka zkusenost ukazuje, ze sipy jsou nejucinejsi
na kratkou vzdalenost, kdy jsou presnost a pruraznost maximalni.
Velky uder, opotrebeni protivnika. Za takovych okolnosti
lucistnici dokazali vypalit jednu, max. dve salvy. Na vic nebyl
cas, ani sila, nebot k natazeni tetivy je potreba sila 120 az 150
liber. A ani sipy! Sip je pomerne sofistikovana vec, narocna na
vyrobu a valecnici na tazeni nemeli k dispozici neomezene mnozstvi
sipu.

Jake tedy bylo nejlepsi vyuziti lucistniku v bitve? Urcite ne v
otevrenem poli a proti jizde, kdy jsou lucistnici nejzranitelnejsi.
V tomto ohledu se lucistnik nemohl rytiri vyrovnat, at si legenda
rika, co chce. Jeho misto bylo spise nekde stranou, kde z krytu
mohou napadnout utocici jizdu nebo pechotu z boku. O dobrem
vyuziti konkretnich vojenskych jednotek rozhoduji velitele, kteri
dobre znaji sve remeslo a dokazou ho povysit na umeni. To se
presne stalo u Azincourtu, o kterem si nyni povime.

## Bitva u Azincourtu

Odehrala se 25. rijna 1415 mezi vesnicemi Azincourt a Tramecourt.
Anglicky kral Jindrich V. v ni dosahl rozhodneho vitezstvi a jeho
podnikatelsky zamer (vzpomenme, valka je financni podnik, jehoz
cilem je obohaceni krale i poddanych) se nadmiru vydaril. V
nasledujicich letech se mu s pomoci Burgundanu podarilo dobyt temer
celou severni Francii a francouzsky kral Karel VI. byl nucen
prislibit Jindrichovi nastupnictvi. Nadvladu Anglicanu na severu
Francie ukoncila az o 5 let pozdeji Johanka z Arku.

*) Pro zajimavost: ve stejne dobe u nas zacaly husitske valky a
Johanka pry napsala ceskym kacirum dopis, v nemz je zadala, aby
se vzdali sveho kacirstvi, jinak bude nucena dorazit do Cech s
armadou a vykorenit jejich kacirstvi mecem. Kdo vi, jak by Zizka
dopadl, kdyby se musel utkat s francouzskym vojskem vedenym
Johankou z Arku! Mimochodem, toto by byl mnohem originalnejsi a
plodnejsi namet pro fiktivni film o husitskem hejtmanovi.

Bitva se stala legendarni nejen diky Shakespearovu zpracovani, ale
take kvuli tomu, ze Francouzska strana odesla na hlavu porazena
navzdory velke pocetni prevaze. Anglicti lucistnici meli na
vitezstvi lvi podil z toho prozaickeho duvodu, ze v armade
Jindricha V. o sile 8 500 muzu bylo 7 000 lucistniku. Zbytek
tvorili tezkoodenci, kteri ovsem u Azincourtu bojovali pesmo.
Francouzi meli k dispozici armadu asi 15 000 muzu (nektere zdroje
uvadeji vic), prevazne jizdu, ale asi jen 10 000 v poli. Dalsi
sily Francouzi nevyuzili.

Za normalnich okolnosti by uplavici decimovane a demoralizovane
anglicke oddily nemeli sanci. Nemocni sice byli poslani zpet do
Anglie, odkud dorazily nove posily, ale prevaha Francouzu byla i
tak prilis velka. Jindrich vsak vedel, kde Francouzi uderi a mohl
si vybrat bitevni pole. Prave to ho zachranilo. Uzky pruh pole
obklopeny ze dvou stran lesem nedovolil Francouzum rozvinout utocne
siky. Navic, a to bylo rozhodujici, pole bylo rozbahnene.

Kdyz prvni vlna francouzske jizdy uderila na pesi anglicke
tezkoodence, anglicti lucistnici, ukryti v lese, odpovedeli salvou
do boku Francouzu. To otupilo francouzsky utok a kdyz dorazila
druha vlna vznikl nepopsatelny zmatek. Rytiri uvazli _v bahne_ a
anglicti tezkoodenci a posleze i lucistnici, kteri se mezitim
chopili mecu a seker, je dobijeli po stovkach. Ztraty na strane
Francii cinily 6 000 muzu, z velke casti slechticu. Na anglicke
strane padlo 400 vojaku.

Tady je treba poznamenat, ze mytus rytire, jehoz brneni je tak
tezke, ze ho musi na kone vysadit s pomoci kladky, je zcela
nepravdivy a patri do Montyho Pythona. Ve skutecnosti byli rytiri
z moderniho pohledu atleti a v brneni se pohybovali stejne snadno a
lehce jako jejich moderni protejsky. Jejich vystroj a vyzbroj
nebyla tezsi nez vystroj a vyzbroj moderniho vojaka. Stredoveky
rytir dokazal v brneni ubehnout mili, preskocit sveho kone, splhat
na hradby a provadet dalsi smele kousky. Urcite neni pravda, ze
pote, co Francouzi popadali z koni, nemohli se kvuli tize sveho
brneni zvednout a tak je Anglicani snadno pobili. Na bahno jsou
ovsem i atleticti rytiri kratci, stejne jako na jine extremni
podminky. Napr. Alexandr Nevsky porazil Rad nemeckych rytiru na
lede.

*) Zajiste v brneni nesoulozili, jak je prezentovano ve filmu
_Excalibur_. Abych tomuto fascinujicimu, ale vysoce
stylizovanemu filmu nekrivdil, tuto scenu je nutne chapat jinak.
Zbroj v tomto filmu mela jiny, symbolicky vyznam, ktery sel nad
ramec ochrany tela v boji. To je patrne v jine scene, kde
bloudici Parsifal hleda Svaty gral a musi se zbroje naopak
zbavit, aby neutonul a cil se mu mohl ukazat. Pro fanousky
Carmina Burana a posledni boj rytiru Kulateho stolu.

Jake jsou tedy duvody francouzske porazky? Spatna volba bitevniho
pole, nevhodne povetrnostni podminky. Mozne selhani francouzskeho
veleni, i kdyz je nutne rici, ze urcite nebylo tak spatne, jak je
lici Shakespeare. Je jiste, ze mezi francouzskymi veliteli
panovaly neshody a ze kral Karel VI. patril k tem, kdo se chteli
prime konfrontaci vyhnout a Anglicany spis vycerpat. Francouzi
znali silu anglickych lucistniku a patrne byli obeznameni se
slozenim anglicke armady. Sami meli k dispozici asi 4 000
lucistniku, ale nevyuzili je. Alespon ne v teto bitve, pozdeji,
pouceni nezdarem, jich naopak vyuzivali mnohem vice. Horke hlavy,
co pozadovali frontalni utok, prevazily a svou roli mozna sehraly i
jine okolnosti.

Valka je vzdycky chaos. Pro ilustraci uvedu jednu epizodu z teto
bitvy. Vime, ze Jindrich nechal pobit zajatce, ale neni uplne
jiste proc. Britannica uvadi, ze anglicky tabor v tylu prepadli
mistni sedlaci dychtici po koristi a vyrabovali ho. Anglicky kral
v domneni, ze doslo k utoku na tyl, nechal zajatce pobit, ackoliv
se za rytire casto pozadovalo vykupne. Mohl ovsem mit i jine
duvody, takticke, strategicke ci osobni (pri bitve ho pry malem
zabili). At je to jakkoli, svatek sv. Kryspina znamenal pro
Francouze cerny den.

*) Ano i ne. Byla spousta pripadu, kdy zajate urozene pany
proste a jednoduse zabili. Brat zajetce byva ve valkach casto
prepych, ktery si valecnici nemohou dovolit. Jsou videa z
Ukrajiny, kde rusti vojaci strili vzdavajici se Ukrajince,
protoze dostatecne rychle nepolozi zbran. Scott Ritter
vysvetluje, ze logika tohoto z pohledu civilisty kruteho jednani
spociva v tom ochranit zivoty vlastnich muzu za kazdou cenu. Na
altruismus vuci ranenym nebo prezivsim je cas teprve tehdy, kdyz
je dobyte uzemi ciste a zabezpecene. Naopak na videich, kde
Rusove premlouvaji Ukrajince, aby se vzdali, se v podstate
chovaji nezodpovedne. Mohu jen konstatovat, ze valka je pro
mladsi, nez jsem ja.

=> mistr-jan-hus.html [Mistr Jan Hus]
=> https://fakehistoryhunter.net/2019/09/10/medieval-myths-bingo/ [Medieval Myths]
=> https://www.youtube.com/watch?v=HwHNzL9-zpg [Adorea]
=> https://www.amazon.com/Longbow-Weapon-Mike-Loades-ebook/dp/B0BLLSM5XP?ref_=ast_author_dp [Mike Loades]
=> https://www.youtube.com/watch?v=4aQXehmVDLc [Carmina Burana]