Date: 2020-12-18 20:00:00

Date: 2020-12-18 20:00:00
Tags: politika teorie historie
Desc: Konecne se dostavame k definici pravice.

# Pravoleve spektrum, jeho spravny vyznam a kontext

Nedokonalosti prekladu, a bude jich patrne mnoho, padaji na mou
nedostatecne ucenou hlavu.

## Uvod

O levici jsem zde hovoril uz nekolikrat, zatimco pravici jsem
zamerne vynechaval. Zda se totiz, ze pravici je obtiznejsi
definovat. Napsano uz toho bylo tolik, ze lze jen tezko prijit s
necim novym. Ale spis nez se pokouset o originalitu je v tomto
pripade na miste vratit se ke korenum. To dle meho soudu staci,
aby se clovek zorientoval v realite politickeho zivota za
poslednich 200 let.

Tento pristup zvolil blogger Nigel T. Carlsbad v tomto textu.
Neuvadim ho zde cely, ale snazim se zachovat jeho strukturu, kde se
autor nejprve zabyva existujicimi definicemi a teprve ke konci
uvadi svou vlastni, aby se ji nasledne pokusil obhajit. Dle meho
soudu uspesne. Co je dnes casto povazovano za pravicove, nema se
skutecnou pravici nic spolecneho.

## Neuchopitelna pravice

Jak uz bylo receno, pravici je obtiznejsi definovat. Duvodem je
to, ze pravice casto byla reakci na revolucni zmeny, ke kterym
doslo tlakem progresivnich sil. Takze za pravici byva oznacovan
konglomerat hnuti, ktera si myslenkove mohou byt dosti vzdalena.
Nektera z nich mohou byt vylozene levicova, ale z pohledu
soucasneho progresivce se jevi nebo jsou nalepkovana jako (vetsinou
extremni) pravice. Carlsbad cituje basnika Roberta M. Beuma a
jeho esej _Moderna a levice: ekvivalence_, kde uvadi:

> Kamkoliv se clovek podiva, velice pravdepodobne narazi na
nasledujici: fasismus je "pravice" ci "pravicovy", ale pritom
kapitalisticka spolecnost je pry take ta "pravice" a lisi se od
"levice" socialismu a komunismu; socialismus, nahlizeny z
komunisticke perspektivy, je soucasti "pravice" a "reakce"; ale
existuji take levicovi kapitaliste (napr. Cyrus Eaton) a
existuji levicaci jako Mussolini, kteri zalozili "pravicove"
strany - aniz by opustili sve levicove cile a praktiky; ve
Francii gaulliste, jedna z mnoha variant "burzoazniho socialismu"
(cili "levice") jsou "pravici", proti ktere bojuji levicova
Koalice a socialisticke "centristicke" strany; monarchiste jsou
samozrejme "pravice", ackoliv casto kritizovali a bojovali proti
"pravici" fasismu a obcas jsou onemi ultraliberalnimi a
levicovymi obetmi "pravicovych" pucu jako tech, ke kterym nedavno
doslo v Recku a Kambodzi. V jednom sloupku, ktery vysel behem
prezidentske kampane Nixon-McGovern, odmitl Max Lerner, ktery je
uz asi moc stary, aby se naucil nove triky, tezi Erica Voegelina,
ze moderni liberalismus ma tendenci vytvaret podminky, jejichz
logickym finalnim stadiem je levicova diktatura. Podle stejne
logiky, vykrikuje neduverivy Lerner, konzervatismus dlazdi cestu
Hitlerovi! Tento druh vykonu, kdy zurnalista v jedne vete odhali
svou nevedomost, pokud jde o badatele a Hitlery tohoto sveta, je
pandemicky. A jen mirne pod urovni citovaneho sloupkare a casto
stale na urovni univerzitne vzdelanych lidi lze videt tendenci
oznacovat nalepkou "pravicaci" ci po americku "pravicovi
extremiste" silene, bezbozne surovce (Julius Streicher),
soucitne, elegantni katolicke republikany (Phyllis Schlafly);
novinove magnaty (Henry Luce) i ty, co tiskem opovrhuji (Balzac);
pragmaticke obchodnicky (Poujade) a kseft nenavidejici exoty
(Baudelaire); arcinacionalisticke militaristy (Maurras) a
antimilitaristy (Nietzsche).

Jsou tedy pravice a levice jakesi nadcasove ahistoricke esence?
Sdileji vsechna uskupeni oznacovana za pravicove nejakou spolecnou
platformu, ktera je vsechny spojuje? Je pomerne snadne videt
stycne body mezi liberaly a socialisty na levici, ale co spojuje
treba karlisty a volkisch populisty, libertariany a krestanske
integralisty? A na druhou stranu, jak muze byt narodni socialismus
extremni pravice, odlisna od extremni levice bolsevismu apod.?

Evidentne nic takoveho jako nadcasova definice neexistuje, byt o ni
obe strany z pochopitelnych duvodu usiluji. Levice chce vecneho
nepritele, ktereho muze neustale potirat, coz je, jak to Carlsbad
trefne nazyva "paranoia profesionalniho revolucionare". Pravice
zase chce byt nositelkou dlouhe tradice, kterou predava dale, at uz
se jedna o misi zachovani Zapadni civilizace, evropanskeho
genofondu, krestanskeho nabozenstvi atd. Zvysuje to bojovou
moralku.

To vse je sice pochopitelne, ale z hlediska hledani spravne
definice k nicemu. Ani Beum se ve svem eseji nedobral smysluplne
definice pravice, krome obecne "nelevice". Vlastne bychom pry
nemeli zadnou definici hledat a uznat, ze jsme vsichni levicaci,
protoze zadna ciste pravicova hnuti neexistuji. V jeho pojeti jsou
totiz vsechna pravicova hnuti ovlivnena modernismem a modernismus a
levice jsou totez. Do jiste miry je to pravda, ale Carlsbad to
vidi optimisticteji. Muzeme uznat, ze jsme vsichni levicaci, ale
ze existuje pravicovy "typ", ktery je historicky dany a muze
poslouzit jako analyticky nastroj pri zkoumani nejruznejsich
deviaci a presunu od tohoto puvodniho typu. To soucasne definice
neumoznuji.

> Nase definice musi mit tri vlastnosti:

- musi zcela vylucovat populismus,
- musi uznavat historicitu levopraveho spektra (je frisijsky
komunalismus z 10. stoleti levicovy ci pravicovy? - zcela
anachronicka a nesmyslna otazka)
- a poskytnout jasny historicky metanarativ a hranice, cimz
poslouzi jako uzitecny rozlisovaci nastroj.

Pojdme se podivat na nektere stavajici definice.

## Levice znamena rovnost a pravice hierarchii

Tato definice je prilis vagni. O rovnosti jsem uz psal a jako
obecny politicky princip je problematicka.

Ale to neznamena, ze neexistuje vubec. My, krestane, tvrdime, ze
lide jsou si rovni co do lidske dustojnosti. Jsou tu i dalsi
pojeti rovnosti: rovnost rasova, etnicka, pohlavi, prilezitosti,
prijmu, rovnost ozbrojenych svobodnych obcanu republiky, rovnost
bilych obcanu v rasove vylucne republice. Posledni dva typy byvaji
spojovany s pravicovou politikou. Stejne tak svycarsky
komunalismus, meritokracie, rovnost politickych skupin v narodnich
socialismech vseho druhu (nemecky nacismus akceptoval feminismus,
nebot "politicky uvedomele divky vedi, ze kazda prace, v tovarne ci
doma, ma stejnou hodnotu", tvrdila vedouci divciho kridla NSDAP).
Cili pravicova hnuti take casto propaguji rovnost.

> Na dostatecne nizke urovni subsidiarity a socialni interakce
nalezneme rovnost mezi lidmi stejneho stavu, etnika ci jinych
znaku.

Na druhou stranu co je vlastne hierarchie? Kazda organizace ma
vertikalni system pozic a hodnosti cili stav nadrizeny-podrizeny.
Krome toho levice neodmita hierarchii. Viz leninsky model
demokratickeho centralismu nebo mene radikalni formy levice jako
socialni demokracie, ktere s hierarchii problem nemaji. Levice ma
k hierarchii jiny postoj:

> ...hierarchie nezmizi, ale ztrati svuj socialni vyznam a
redukuji se na pouhe organizacni detaily.

Coz se v mnoha ohledech uz stalo.

## Levice znamena uprednostnovani minorit, pravice uprednostnovani majority

Tj. cizi skupiny vs vlastni skupina.

Vlada minority je standard. To staci k demolici teto definice, ale
zdaleka to neni vsechno.

Co je ta vlastni skupina? Nekdo si muze myslet, ze jsou to jeho
pratele z Davosu, media a thinktanky. Pak prijde pravicak a rekne
kdepak, tvoje skupina je cela bila rasa. Cokoliv jde proti
preddefinovanym zajmum bile rasy, pak automaticky znamena, ze je
navrhovatel bud neuprimny nebo neci "uzitecny idiot". Cili vyznam
pojmu "vlastni skupina" byva demagogicky prehlceny.

Dale je to definice absurdne ahistoricka. Projevuje-li bojovnik
Janomamo loajalitu vuci svemu kmeni tim, ze jde do valky proti
jinemu kmeni, je snad kvuli tomu pravicak?

> Pokud lze vasi definici levice a pravice pouzit na primitivni
skupiny, ktere nemaji zadne pojeti statu, pak je k nicemu. Chybi
tu zakladni predpoklady pro uzitecnou taxonomii.

A konecne _reductio ad absurdum_:

> Clovek, ktery chce zabit vsechny, vyjma minimalni potrebne
populace svych nejblizsich predku, je nejpravicovejsi clovek na
teto planete.

## Levice znamena univerzalismus, pravice partikularismus

Zde plati stejne reductio ad absurdum, ale navic chybi pozadavek na
skupinu. Cili nejpravicovejsim clovekem na planete by byl
egoisticky anarchoindividualista, napr. hrabe Dracula. Az sem lze
aplikovat partikularitu.

Dale selhava v rovine historicke, protoze imperialismus ci nasilne
konverze nevericich jsou dle teto definice levicove.

Naproti tomu politika ukrivdenych minorit je pravicova.
Nacionaliste by sice radi videli pouze svuj narod jako
partikularni, ale tato definice je prilis obecna a neposkytuje
dalsi vymezeni. Takze za partikularni lze povazovat treba
homosexualy nebo ajtaky.

Naproti tomu je univerzalismus zakladnim aspektem evropske
historie. Klerikove psavali univerzalni historie, coz je zanr,
ktery se ve skutecnosti datuje do staroveku. Navic je
univerzalismus dusledkem existence objektivnich pravd. Metafyzicky
realista nemuze nebyt univerzalistou. Krestan nemuze nebyt
univerzalistou.

V pravicovych kruzich je vsak nyni popularni darwinismus, protoze
nekteri darwiniste se neboji rici, ze urcite genotypy jsou lepsi
nez jine. To ukazuje, ze nejsou dostatecne konzistentni
relativiste, coz je vylucuje z badatelskeho mainstreamu
konzistentnich relativistu. I kdyz "konzistentni relativismus" je
patrne _contradictio in adjecto_.

Povalecny konzervatismus ma podobnou verzi teto definice: levice
znamena velkou vladu a autoritarstvi, pravice znamena malou vladu a
absenci statnich zasahu. Podle Carlsbada pry znaly pozorovatel
(coz ja nejsem) rozpozna, ze jde o pravicovou verzi
"antihegemonicke kriticke teorie" a cituje jednu z vudcich postav
alt-right, Grega Johnsona:

> Predstavujeme si neco jako klasicky liberalismus pro vsechny
narody, kde maji vsechny skupiny sve misto a jejich legitimni
prava nemusi byt v konfliktu s legitimnimi pravy ostatnich
narodu.

## Levice znamena chaos (antinomianismus) a pravice rad (pronomianismus)

To je definice, kterou pouzil Mencius Moldbug. Znamena to, ze
veskery odpor proti autorite je levicovy. Sv. Ambroz tedy byl
levicak, kdyz branil cisari Theodosiovi I. ve vstupu do milanske
katedraly pote, co se dotycny dopustil solunskeho masakru.

*) Roku 390 naridil cisar Theodosius I. krvavy masakr tisicu
Solunanu jako odplatu za tamejsi nepokoje. Ambroz mu jakozto
clenu sve obce napsal soukromy dopis, v nemz zadal, aby konal
pokani nebo se pripravil na to, ze bude vyobcovan z cirkve.
Cisar se nejprve zdrahal, ale pak se v chramu objevil jako
kajicnik. Prijal Ambrozovy vytky, skutku litoval a jejich vztahy
tak byly nadale pratelske (zdroj Wikipedia).

> Proste kazdy odpor je zakazany, i kdyz jsi pod nadvladou
zarytych nepratel. Co by na to rekli krestansti obyvatele
Balkanu v dobach nadvlady otomanskych Turku? V 17. stoleti se
tento pristup, kdy dobro statu za kazdou cenu (tj. bez ohledu na
moralku a nabozenstvi), pejorativne nazyval _politique_ a
oznacovali se jim vetsinou umirneni katolici a protestanti, kteri
spatrovali v osobe silneho panovnika zachranu tehdejsi Francie.

Ani pojem rad neni zcela jasny. Pro Moldbuga rad predpoklada
weberovsky monopol na nasili, coz by v dobach panskych soudu nebo
_pater familias_ byla novinka. Pocet vrazd a pravni polyarchie
("nezajistena moc") byly v dobach pred novovekem vyssi, takze to
vypada, ze pronomianismus je moderni vymozenost.

*) Pater familias nebo paterfamilias (lat. otec rodiny) byl
nejstarsim muzskym clenem domacnosti a vykonaval autokratickou
moc nad svou rozsirenou rodinou. Byl hlavou rimske rodiny.
Vyraz pater familias mimo zmineny preklad "otec rodiny" znamenal
take "majitel rodineho majetku". Vzdycky to musel byt rimsky
obcan. Rimske pravo a tradice (mos maiorum) ustanovilo moc pater
familias uvnitr komunity jeho rozsirene familia. V rimskem pravu
vyraz Patria potestas (moc otce) odkazuje prave na tento koncept.
Drzel pravni privilegium nad majetkem familia a ruzne urovne
autority nad temi, kdo na nem byli zavisli: zena, deti a dalsi
pribuzni krvi ci adopci, klienti, svobodni a otroci. Mos maiorum
take omezovalo jeho autoritu a urcovalo jeho zodpovednost vuci
familia a sirsi komunite. Mel povinnost vychovat zdrave deti
jako budouci obcany Rima, zachovavat patricnou moralku a blahobyt
sve domacnosti, ctit svuj klan a bohy predku a povinne se
ucastnit, a pokud mozno i slouzit, politickeho, nabozenskeho a
socialniho zivota Rima. Pater familias mel byt dobrym obcanem.
Teoreticky drzel starobyle pravo rozhodovani o zivote a smrti
kazdeho clena sirsi familia. V praxi tomu tak ale bylo zridka
kdy a na konec to bylo pravne omezeno. Rimska domacnost byla
ekonomicka, socialni a soudni jednotka ci panstvi.

> Jsou zde i dalsi problemy. Podle teto definice je "pravicovy
puc" oxymoron, nebot je nutne nelegalni a nekonstitucni. Na
druhe strane vladce (jakkoliv definovany) nema zadnou povinnost
vynucovat konzistentni zakony; muze menit zakony podle nalady
(viz americke konstitucni pravo, stejnopohlavni "manzelstvi"
atd.), protoze nad vlacem uz neni zadny soudce. To samozrejme
vychazi z vulgarniho vestfalskeho pojeti, ze spravedlnost nalezi
pouze dane teritorialni jednotce. Papezstvi by nesouhlasilo.

## Levice znamena socialni konstrukcionismus a zivitelsky stat, pravice dedicnost a prirozenost

Eugenika byvala vymluvou advokatu sexualni volnosti a netradicnich
zpusobu souziti. Samozrejme pod fasadou respektovane vedy. Dnes
je eugenika establismentem zatracovana, oblibena pouze u poulicni
pravice. "Jsem zastance potratu, protoze nas to zbavi cernych" je
klasicky priklad. Jeste horsi, ale nastesti vzacnejsi je, "pojdme
zalozit rozmnozovaci tabory Lebensborn, nebot prispevek rodicu k
vychove deti ve sdilenem prostredi je stejne minimalni."

> Tri zeme, ktere byly nejdal v zavadeni eugeniky, byly Svedsko,
Spojene staty a Nemecko. Dnes jsou to patrne nejliberalnejsi
zeme na svete. Jaka nepohodlna nahoda.

A dale Carlsbad cituje z jednoho levicoveho propagatora eugeniky
(Caleb Saleeby, _Zena a zenstvi_, 1911):

> Verim v zenske volebni pravo, nebot verim, ze bude eugenicke,
protoze reformuje podminky manzelstvi a rozvodu v eugenickem
smyslu a bude pricinou toho, co jsem jinde nazval "preventivni
eugenikou", jejimz cilem je ochranit zdravou rasu od "rasovych
jedu", jakymi jsou venericke choroby, alkohol a v relativne
nepatrnem mnozstvi take olovo (str. 24).

Na druhe strane je G. K. Chesterton, vehlasny britsky katolicky
apologeta, ktery v roce 1922 napsal _Eugenika a dalsi zla_.
Takze jak presne je to s tim levicovym konstrukcionismem?

Sam jsem uz nekolikrat poukazoval na to, ze moderni liberalne
demokraticky stat v sobe snoubi prvky puvodne povazovane za
levicove i pravicove, tj. efektivitu liberalniho kapitalismu se
solidaritou socialniho statu.

## Levice je strategie uchopeni moci pomoci zduraznovani ideologickych kontradikci, pravice je nedefinovana

Viz Spandrelluv clanek na toto tema, kde popisuje levicactvi jako
"snadnou vymluvu".

> Pojeti podobne Beumovu ze zacatku tohoto clanku. Pravice zde
nema jinou definici nez opozicni "nelevice". Levicactvi je
obecnou technikou rozbiti vladnoucich koalic tim, ze se vezmou
urcite aspekty vladnouciho socialni konsenzu a prezenou se daleko
za hranice zlateho pravidla. Tim se vytvori sit, okolo ktere se
mohou shromazdovat odpadlici, zatimco se vladnouci autority
ocitaji v obtizne situaci, kdy proti nim nemohou jednoduse
zasahnout.

Jde o platne empiricke pozorovani, ale jinak je zde stejny problem
jako u Beumova pojeti, zmineny na zacatku.

## Slovo reakcionare

Nyni se podivejme na definici, se kterou prichazi Carlsbad, a ktera
je dle meho soudu lepsi nez vsechny predesle.

> Pravicova hnuti chteji ve spolecnosti zachovat pevne, dedicne a
stratifikovane tridni rozdily spojene s doprovodnymi privilegii.
Levicova hnuti chteji tyto rozdily zrusit nebo je reformovat
takovym zpusobem, ze budou zanedbatelne.

Mezi jeji silne stranky patri:

> Predevsim ustanovuje idealni "prakonzervativni" typ, ktery se
vicemene rozumne hodi na prvni moderni konzervativni hnuti -
karlismus, ultraroajalismus, legitimismus, Tradicionalismus s
velkym T, ktery byl zavrzen Prvnim vatikanskym koncilem
(nezamenovat s Guenonem, Evolou atd.), prusky pietisticky
konzervatismus, Halleruv restoracionismus, Metternichuv system a
jeho advokati, atd.

Tento prakonzervativni typ se zacina vyznamne rozredovat
nasledkem socialnich dislokaci _belle epoque_, s nastupem
boulangismu a Ligue des patriotes, antidreyfusovskymi elementy v
Action Francaise, Freikonservativen (sice vyssi/patricijske
hnuti, ale zaroven negujici vyssi restoracionismus spojeny s
_Kreuzzeitung_, jak bylo predpovezeno reformisty z
_Wochenblattpartei_ nebo liberalnimi kameralisty, viz take _Alter
und neuer Konservatismus_, atd.) a s lidovymi hnutimi
(nizsi/plebejske) v Nemecku, _one-nation conservatism_ v Anglii
atd.

S Konzervativni revoluci, fasismem a myriadami zlutych socialismu
a tretich cest dosahuje jeho bastardizace takove urovne, ze se
ztraci spojitost s puvodni myslenkou. Od te doby Nouvelle
Droite, Neue Rechte a nejruznejsi tzv. "neofasisticka" hnuti
mlati tento druh prazdne slamy a dnes se evropska pravice sklada
s podivne koalice vselijakych narodnich socialistu s malym "n" s
temi, ktere lze v zasade oznacit za Nove Liberaly (spis typu Mill
nez Gladstone) se stredopravymi socialnimi nazory.

Dale se ji dari vyhnout vsem formam populismu, ktere jsou odchylkou
od tohoto idealniho, puvodniho typu, a tim padem poskvrnene
levicactvim. Viz Beum.

*) Belle Epoque (francouzsky Krasna doba, krasne casy) je slovni
oznaceni obdobi evropskych dejin mezi lety 1890 a 1914. Ve
Francii je to pocatek desetileti Treti republiky, ve Velke
Britanii pak jde o obdobi konce vlady kralovny Viktorie a vlady
Eduarda VII. Symboly puvabnych a bezstarostnych "krasnych casu"
jsou pompezni brazilske divadlo "Amazonas" (1896) ci parnik
"Titanic" (1912), ale i Eiffelova vez v Parizi ci plakaty Alfonse
Muchy (zdroj Wikipedia).

Boulangismus, duch ci principy francouzskeho politickeho hnuti
spjateho s osobou Georges Boulanger (1837-1891), ktery propagoval
agresivni nacionalismus namireny proti Nemecku a pozadujici
odplatu za porazku v prusko-francouzske valce (1870-1871) (zdroj
Wikipedia).

Liga patriotu bylo francouzske pravicove uskupeni zalozene v roce
1882. Puvodnim cilem byla odplata za prohranou
prusko-francouzskou valku. Jednim z cilu bylo nabidnout svym
clenum vojensky vycvik, gymnastiku a strelbu z pusky (zdroj
Wikipedia).

Dreyfusova afera. Dreyfus byl dustojnik zidovskeho puvodu
nepravem odsouzeny za spionaz ve prospech Nemecka (zdroj
Wikipedia).

Action francaise bylo francouzske hnuti zalozene jako
nacionalisticka reakce proti intervenci levicovych intelektualu
na pomoc Alfredu Dreyfusovi. Jejim hlavnim ideologem se brzy
stal Charles Maurras. Pod jeho vlivem se AF stala bastou
roajalismu, kontrarevoluce, antiparlamentarismu, korporatismu,
integralismu a katolicismu, byt Maurras sam se stal katolikem az
na samem sklonku zivota a navzdory tomu, ze Rim nakonec vystoupil
proti AF a vyzval katoliky k temuz (zdroj Wikipedia).

Konzervative Revolution (Konzervativni revoluce) bylo nemecke
narodni konzervativni hnuti za Vymarske republiky. Jednalo se
hlavne o kulturni kontrarevoluci. Byli proti tradicnimu
wilhelminskemu krestanskemu konzervatismu, ale i proti
liberalismu, demokracii a egalitarismu. Take proti kulturnimu
duchu moderny a burzoazie (zdroj Wikipedia).

Zluty socialismus byl ekonomicky system navrzeny Pierrem Bietrym
jako alternativa k "rudemu" socialismu marxistu. Marxiste tak
take hanlive nazyvali vsechny socialisty nemarxistickeho razeni
(zdroj Wikipedia).

Nouvelle Droite je pravicove hnuti, ktere vzniklo v sedesatych
letech ve Francii. Je spojene se jmeny Alain de Benoist a
Dominique Venner. Odmita stary konzervatismus, protoze pry
selhal (zdroj Wikipedia).

Neue Rechte je oznaceni pro pravicove hnuti v Nemecku. Bylo
zalozeno jako opozice ke generaci Nove levice sedesatych let.
Snazi se spojit pravicove a konzervativni elementy. Voelkish
nationalism (zdroj Wikipedia).

John Stuart Mill (1806-1873) byl britsky filozof, politicky
ekonom a pracoval ve statnich sluzbach. Jeden z nejvlivnejsich
myslitelu klasickeho liberalismu. Take byl proponentem
utilitarismu (zdroj Wikipedia).

William Ewart Gladstone (1809-1898) byl britsky statnik a
liberalni politik. Jeho kariera trvala pres 60 let a 12 let
slouzil jako Prime Minister (zdroj Wikipedia).

A konecne, nejde o opakovani marxisticke definice, protoze
ekonomicke tridy marxismu nejsou skutecne tridy, skutecne stavy.
Podnikatel a zamestnanec nejsou skutecne stavy, protoze stredni
trida dnes vykonava ruzne funkce zaroven. Abychom pochopili, co
tridy ci stavy skutecne jsou, cituje Carlsbad pravnika Charlese
Loyseau (1564-1627):

> Protoze spolu nemuzeme zit za rovnosti podminek, je nutne, aby
jedni veleli a druzi poslouchali. Ti, co veli, maji ruzne rady,
stavy a hodnosti. Vladci rozkazuji vsem ve state, jejich prikazy
smeruji na velke pany, velci rozkazuji strednim, stredni malym a
mali lidu. Lid, ktery posloucha vsechny ostatni, se dal deli do
nekolika radu a trid, takze vsude jsou nadrizeni, kteri jsou
zodpovedni za cely stav pred urady a urady pred vladci.
Prostrednictvim techto mnohocetnych deleni tvori nekolik stavu
stav obecny a nekolik stavu dobre rizeny stat, ve kterem je
harmonie a shoda, vzajemnost a propojenost od nejvyssiho k
nejnizsimu takovym zpusobem, ze skrze rad je bezpocetna mnohost
vedena k jednote.

Stav, kteremu je venovana tato kniha, je druhem hodnosti ci
cestne kvality, ktera nalezi urcitemu poctu osob stejnym zpusobem
a pod stejnym jmenem. Sam o sobe nepropujcuje verejnou moc. Ale
mimo prislusnost k tride, kterou dava, prinasi take urcitou
zpusobilost ci opravneni k ziskani urciteho uradu ci panstvi...
Ve francoustine se nazyva _Estate_, coz je hodnost a kvalita
nejpevnejsi, jiz lze cloveka jen tezko zbavit.

Pokud jde o definici, stav lze definovat jako hodnost se
zpusobilosti pro verejnou moc. Nebot jak uz jsem rekl jinde,
existuji tri druhy hodnosti: urad, panstvi a stav. Jsou pribuzne
nejen diky tomu, co maji spolecne, tedy hodnosti, ale take diky
tomu, v cem se lisi, tedy ve verejne moci, na ktere se vsichni
podileji ruzne. Nebot urad obnasi vykon verejne moci, a proto ho
definuji jako hodnost s verejnou funkci; panstvi obnasi
vlastnictvi verejne moci, a proto ho definuji jako hodnost s
vlastnictvim verejne moci; a nakonec rad obnasi pouze zpusobilost
pro verejnou moc, a proto ho definuji jako hodnost se
zpusobilosti pro verejnou moc.

Napr. nalezet ke stavu duchovnich samo o sobe nepropujcuje
zadnou verejnou moc, nicmene ti, kdoz jsou pocteni clenstvim v
tomto stavu, jsou zpusobili k obroci a cirkevnim uradum. Podobne
slechta je stav, ktery sam o sobe neni verejnou sluzbou, ale cini
sve cleny vhodnymi kandidaty na vysoke urady a panstvi, jez
nalezi slechte. Podobne byt doktorem nebo licenciatem prava neni
urad, ale jde o stav nutny k ziskani uradu v soudnictvi. Proto
urad nasleduje stav a je propujcovan prislusnikum stavu, jemuz
urad nalezi.

A k tomu dodava:

> Z toho jasne vyplyva, ze moderni spolecnosti nemaji tridy jako
takove. Jsou to beztridni spolecnosti a liberalismus je
prostredek, jak vladnout beztridni spolecnosti.

Mame socialni site, kluby, asociace a subkultury, ale to nejsou
tridy. "Mocenska elita" se nepredava jako stav, je to neustale
se menici sit soutezicich v meritokracii. Sam pouzivam vyraz
"trida" v novem vyznamu z konvencnich duvodu, ale nemeli bychom
je zamenovat.

August Wilhelm Rehberg (1757-1836), soucasnik a kritik Kanta a
korporatisticky konzervativec (byt verici v reformy) jednou branil
pravo prvorozeneho takto:

> Lidske bytosti v civilizovane spolecnosti musi byt nuceni ctit,
co slibili a zacali jejich rodice. Zadny stat by nemohl
existovat dlouho, kdyby deti a dalsi dedicove nebyli utvoreni k
tomu prevzit misto, kde kdysi stali ti, co odesli. Kdo by na
sebe chtel vzit zavazky, kdyby nejista smrt jedne z vazanych
stran zbavila ostatni vsech povinnosti?

Tato etika v liberalnich spolecnostech neexistuje, coz ukazuje na
jejich beztridni povahu.

Jeste jeden citat. Enigmaticky pravnik Karl Friedrich Vollgraff
(1794-1863), jenz je nekdy povazovan za protospenglerovce.
Nacionalista, antidemokrat a prominentni clen Konzervativni
revoluce, zaroven kritik Narodniho socialismu., napsal nekolik
pojednani a komentaru o slechte, nebot byl jejim neochvejnym
obrancem navzdory jeho zednarstvi a burzoaznimu puvodu.

*) Oswald Spengler (1880-1936) byl nemecky historik a filozof
historie, jehoz zajmy zahrnovaly matematiku, vedu a umeni a
jejich vztah k jeho cyklicke teorii historie. Jeho nejznamejsim
dilem je _Zanik Zapadu_. V ni tvrdi, ze kultura je
superorganismus s omezenym a predvidatelnym zivotnim cyklem. A
take predvida upadek Zapadu po roce 2000.

> Nadrazenost slechty spociva predevsim ve stalosti jejich
ekonomickych podminek, jejich reputaci u sedlaku a hodnote soudni
a policejni moci, jez jim byla ponechana federalnim zakonem.

Takto sumarizoval stav slechty kolem roku 1837 a ve stejnem dile
zasel az tak daleko, ze pozadoval, aby "se pravne jejich majetek a
vlastnicka prava zcela vynala ze zakonodarstvi panovnika."

Zhruba tolik k problemu pravoleveho spektra. Zbyva jeste jedna
otazka, ktere se Carlsbad venuje. Musi pravicak branit tridni
rozdily, jestlize jsou arbitrarni? Odpovida na ni takto:

> ...zadne jine [nez arbitrarni tridni rozdily] nejsou. Navic
jakakoliv patologicka konfigurace "tridni nadvlady", jako napr.
bioleninismus neni "tridni" v tradicnim smyslu, ktery jsem prave
popsal. Vsechny tyto veci vyzaduji nejakou formu obcanske
rovnosti, liberalismus a jiny, tridy likvidujici mechanismus.

Take si myslim, ze podobne namitky maji koren v hloupe, ale dobre
znejici teorii "prirozene aristokracie." A sice ze existuji
urcite, dobre definovatelne, spolecenske predpoklady, diky kterym
lide zaujmou "pravdive", "ferove" a "organicke" spolecenske stavy
a tridy na zaklade jejich dedicnych vloh bez jakehokoliv
"arbitrarniho" omezeni. Na druhou stranu jakekoliv postaveni
dosazene jinymi prostredky je paraziticke. Toto je populisticka
a proceduralni retoricka technika. Prirozena aristokracie je
kryci nazev pro meritokracii a jejim jedinym vysledkem je
nadprodukce elit.

To je vse. Protoze v dobre spravovane spolecnosti se svetske
rameno musi opirat o duchovni (a naopak), v sekci based nabozenstvi
opoustim _imperium_ a zameruju se na _sacerdotium_.

=> https://carlsbad1819.wordpress.com/2018/06/14/the-left-right-spectrum-put-in-its-proper-meaning-and-context/ [Carlsbad, The Left Right Spectrum put in its Proper Meaning And Context]
=> 2020-10-08-proc-nejsem-liberalem.html [Proc nejsem liberalem?]
=> http://unqualified-reservations.blogspot.com/ [Unqualified Reservations]
=> 2020-11-14-strucna-historie-levice.html [Strucna historie levice]
=> alternativni-pohledy-na-levici-cast-iii.html [Alternativni pohledy na levici. Cast 3]
=> 2020-11-14-alternativni-pohledy-na-levici-cast-iii.html [Bioleninismus]