Date: 2020-11-21 20:00:00
Tags: technologie politika teorie
Desc: Pliziva totalita budoucnosti nebude ideologicka, ale technokraticka.
# Skodlive technologie
Luke Smith rozdeluje na tomto videu technologie na prospesne a
skodlive. Delici cara mezi nimi je nasledujici: technologie, ktere
lze opravit svepomoci, jsou v poradku a cloveku pomahaji. Nazyva
je _smallscale technologies_. Pak jsou tu technologie, ktere jsou
produktem globalnich trhu, tzv. _organizationdependent
technologies_. Tam clovek zavisi na nekom, koho nikdy nevidel, na
byrokratickych procedurach, na vecech, ktere nemuze nijak ovlivnit.
Negativa zde prevazuji nad pozitivy.
Prikladem prvniho je treba zidle. Prikladem druheho lednicka.
Material na drevenou zidli roste v lese, k jeho opracovani jsou
potreba relativne jednoduche nastroje. Lednicka vyzaduje pripojeni
k elektricke siti, to samo o sobe vyzaduje obrovske organizace
narodniho ci nadnarodniho charakteru. Materialy a technologie na
jeji vyrobu jsou stejne slozite. Navic pouzivanim lednicky, ktera
je super pohodlna, se vytraceji znalosti, jak uchovavat jidlo
primitivnesjim zpusobem. Pokud z nejakeho duvodu lednicky nebudou
nebo nebude elektrina, nikdo uz nebude vedet, jak jidlo uchovavat a
bude se to znovu muset ucit.
## Unabomber a jeho manifest
Vychazi z prace znameho unabombera Theodora Kaczynskeho _Industrial
Society and Its Future_, kterou FBI prekrtilo na _Unabomber
Manifest_. Text je zde a je to ponekud depresivni, ale nikoliv
nezajimave cteni. Autorova vize technologicke spolecnosti, ktera
konci technokratickou totalitou, muze byt realisticky scenar,
vzhledem k soucasnemu deni. Nelze nad tim jen tak mavnout rukou
jen proto, ze je autor zlocinec, ktery zabil nekolik lidi.
Nepovazuju se za anarcho-primitivistu, ale musim rici, ze mi mnohe
z toho, o cem Uncle Ted pise, dava smysl: pocinaje popisem
psychologie levicactvi, konce clenenim na prinosne a skodlive
technologie. Dokonce jsem uz neco v tomto duchu napsal.
Specificky v oboru IT je _open source_ prikladem prvniho a
technologie zalozene na _cloudu_ trendem ke druhemu. Pouze nejsem
takovy pesimista, pokud jde o technologie. Mozna je to tim, ze mam
blizko k pocitacum, mozna tim, ze narozdil od autora, nepodleham
americkemu "drajvu" po individualni svobode. Anarchismus povazuju
za utopickou ideologii.
## Prinosne a skodlive
Prinosne a skodlive technologie nejsou samozrejme absolutni
kategorie, spis poly, mezi kterymi je cela skala moznosti.
Pocitacove soucastky se sice vyrabeji v Cine, takze pokud se Cina
rozhodne, ze je prestane dodavat nebo je vyznamne zdrazi, tak
budeme mit problem. Mimochodem, kdo si mysli, ze se nic takoveho
stat nemuze, myli se. Uz se to deje. Pote co ochladly vzajemne
vztahy mezi Ceskou republikou a Cinou, cinske firmy najednou
prestaly reagovat na nase poptavky. To je pripad z meho oboru.
Problem je vsak zmirnen tim, ze mame _open source_ software a diky
nemu muzeme pohodlne pouzivat i starsi a mene vykonne stroje.
Na druhou stranu napr. solarni panely nas neucini nezavislymi,
nebot se opet vyrabeji v Cine. I kdyby se vyrabely v USA, porad
bude nasinec zavisly na nekom zvenci. Navic USA pocatku 21.
stoleti uz davno nejsou bastou svobody a demokracie, alespon jak
my, drive narozeni, tyto hodnoty (nespravne) chapeme. Ale to
odbocuju.
Toto nema byt obhajoba nezavislosti a uz vubec ne osobni
nezavislosti (nic takoveho neexistuje). Nejsem individualista, ale
jedna vec je skodlivy osobni individualismus a uplne jina neco, co
bych nazval regionalni autonomii. Uz jsem o tom psal (viz FOSS
vyse). Plna autarkie patrne neni mozna, a ani zadouci. Na druhou
stranu cim vice jsme ekonomicky, vojensky i jinak zavisli na nekom
jinem, tim mene jsme svobodni. Tim mene mame autonomie a tim vice
jsme v poddanskem vztahu vuci tomu, kdo nas chrani a jehoz dodavky
nebo trhy potrebujeme.
## Politicke dusledky
Poddanstvi neni _a priori_ spatne, ale nese sebou jiste dusledky.
Nasi pani jsou nyni mozna benevolentni, ale mohou si z nas kdykoliv
udelat poskoka, at se nam to libi nebo ne. Na regionalni urovni,
na narodni urovni. Svet je tim, cim vzdycky byl, tedy zadna
selanka vseobecneho miru, svobody a rovnosti, ale soutez o
dominanci, o zdroje. To se nezmenilo a nikdy se to nezmeni.
Realisticky vzato clovek, ani jako jednotlivec, ani jako region ci
narod, nemuze byt zcela nezavisly, ale i vztahy podrizenosti mohou
byt reciprocitni, mohou mit jisty smluvni prvek.
Jeden z cilu liberalismu, zda chteny nebo ne je vedlejsi, je rozbit
mensi samospravne a sobestacne celky a vytvorit masu jednotlivcu,
konzumentu, podrizenych vzdalenemu centru. A opet je jedno, zda se
konzumuje chleb, tedy ekonomicka stranka veci: masova vyroba,
levnejsi vyrobky, pracovni sila atd. nebo hry, tedy politicka
stranka veci, kdy se vsem dostava ucasti na politickem rozhodovani
a zaroven je zajisteno, ze kazdy jednotlivec ma mnohem mensi vliv
(prakticky nulovy), nez by mel v ramci male komunity. Jako
jednotlivci jsou lide snaze manipulovatelni, mentalne jako
konzumenti medii i fyzicky jako konzumenti levnych cinskych vyrobku
a namezdni pracovni sila, kterou lze temer libovolne presouvat
podle vule a potreb zamestnavatelu.
Technologie do toho vseho vstupuje jako neutralni faktor. Na
pocatku. Ale cim vice clovek pouziva technologie, ktere jsou dilem
masove vyroby kdesi na druhe strane zemekoule a ktere si bez pomoci
skoleneho odbornika clovek nedokaze sam nastavit, opravit, rozebrat
a zase slozit, tim vic se stava nevolnikem v rukou lidi, ktere
nezna a pro ktere znamena pouhy zdroj obzivy nebo hromadeni stale
vice prostredku. Je to mozna zlata klec, ale stale klec.
Neni divu, ze trend se ubira prave timto smerem. Neni to samovolny
vyvoj (pokud neco takoveho vubec existuje), je to zamer. Je to
zpusob, jak si nekteri lide mohou zajistit vice moci a vetsi prisun
dividend.
A pokud ma Kaczynski pravdu, pak je situace jeste horsi. Politicke
a do jiste miry i socialni usporadani (liberalismus) jsou dusledkem
ekonomickeho systemu zalozenem na technologiich. Technologie
prinasi vyssi efektivitu, ktere se pak musi vsechno podridit,
vcetne politickych a socialnich vztahu, nebot regres je
nemyslitelny. Technologie uz neslouzi cloveku, ale clovek slouzi
technologiim. Nanestesti se nove usporadani stale vice vzdaluje
tomu, co je pro cloveka prirozene. Odtud pak prameni veskere
frustrace a nespokojenost moderniho cloveka, ktere jsou velice
casto nametem moderniho umeni.
Nejsem presvedcen, ze tomu tak skutecne je, ale nelze to vyloucit.
Napr. si lze jen tezko predstavit, jak by se lide mohli vratit k
fungovani v malych lokalnich komunitach, kdyz moderni komunikacni
technologie a infrastruktura prakticky brani tomu, aby takove
komunity byly dostatecne uzavrene, diky tomu mely svebytny
charakter a jistou miru samospravy. Nezda se to mozne. Americti
Amishove mozna meli dobrou intuici, kdyz nedovolili modernim
technologiim proniknout do sveho zivota.
## Skutecna autonomie
Uz jsem o tom psal drive, ale vlastnictvi neni jenom doklad o
nakupu. Clovek musi mit vlastnenou vec take ve sve moci, umet s ni
zachazet, umet ji opravit, kdyz se rozbije.
V obecnejsim smyslu je autonomie prostor, ktery clovek ma k tomu,
aby se mohl postarat o sebe a sve blizke, aby se mohl uzivit, neco
vybudovat, aniz by mu nekdo rikal jak, kde a kdy. Teprve veci,
ktere clovek neni schopen resit sam ci spolu ses svymi blizkymi,
resi nadrazeny celek reprezentovany lokalni autoritou. Takovy je
ve zkratce katolicky _princip subsidiarity_. A tak vicemene
fungovala stredoveka spolecnost predtim, nez se moc a autorita
soustredila v rukou panovnika, pozdeji statu. Na stejnem principu
je zalozeny Chestertonuv _distributismus_.
Neznamena to libertarianskou absolutni autonomii, protoze ta
vylucuje existenci spolecnosti. A neznamena to ani komunismus,
nebot tam je autonomie nepritomna. Neznamena to ani soucasny
liberalismus, kde obcan sice oficialne vlastni majetek movity i
nemovity, ale kde stat zasadnim zpusobem reguluje jeho uzivani ve
jmenu obecneho dobra, zdravi obcanu, zachrany zivotniho prostredi,
socialni spravedlnosti apod.
## A jeji obrana
Ve starovekem Recku byl plnohodnotnym obcanem ten, kdo vlastnil
kopi a stit a nedelal cely den nic jineho, nez se cvicil v
zachazeni s nimi. Takovy se pak pocital mezi vladce sve komunity,
sveho mestskeho statu. Nejen pravo, ale predevsim jeho schopnosti
a dovednosti v zachazeni se zbranemi mu davaly status, ktery mu
nalezel a ktery si zarlive strezil. Podobne na tom byl i
stredoveky pan, nebot byl schopen nejen pravem, nybrz i silou
ubranit, co mu nalezelo.
Situace moderniho cloveka je komplikovanejsi diky civilizaci,
pokrocilym technologiim a infekci liberalismu. Technologie zmenily
charakter valky za poslednich 150 let, ale vidim jistou
spravedlnost a nadeji v tom, ze posledni technologie vraci
valecnictvi opet do rukou jednotlivcu (drony, 4th generation
warfare).
I my bychom meli zarlive strezit sva privilegia a nevzdavat se jich
snadno za trochu pohodli. V zadnem smeru. Vlastnictvi palne
zbrane, auta bez modernich vymozenosti, pocitace vyrobene pred
rokem 2010 apod. Vsechno, co se da opravit doma, co nereportuje
nekam nejake nezname informace a nakonec prostredky osobni obrany a
idealne i vycvik s nimi.
Jinak se ponura vize strycka Teda stane realitou.
=>
https://www.youtube.com/watch?v=JehxPoS27nU [When is Technology Bad for You?]
=>
https://lukesmith.xyz/files/unabomber.pdf [Unabomber]
=> 2020-09-29-foss.html [FOSS]
=>
https://en.wikipedia.org/wiki/Amish [Amishove]
