Date: 2020-11-17 19:00:00
Tags: historie nabozenstvi politika
Desc: Predstavujeme krestanskeho valecnika par excellence.
# Oblehani Malty
Navazuju zde na predchozi text o filozofii gangu, nebot tento
pribeh dobre ilustruje vylozene principy a _cestu muze_ celkove.
Zaroven potvrzuje Aureliovu exhortaci, ze pieta je muzna ctnost,
"zasvecena ochrane lidi", abych naseho mnicha citoval doslova.
## Velke oblehani Malty 1565
Prave jsem docetl historicke pojednani Ernle Bradforda _The Great
Siege of Malta 1565: Clash of Cultures_. Vypravi o neuspesnem
pokusu Otomanske rise dobyt Maltu.
Malta je maly, chudy a relativne bezvyznamny skalnaty ostrov,
presneji receno souostrovi. Avsak strategicky velmi dulezite
misto. Dobyvatel hodny toho jmena vi, ze Malta je zakladna, odkud
lze napadnout Sicilii a posleze celou jizni Italii. Zejmena
dobyvatel, jehoz cilem je expanze islamu.
## Protivnici
Sultan _Sulejman Veliky_ byl takovym dobyvatelem. Byl to take
silny panovnik, ktery zreformoval a zlepsil vladu ve sve zemi.
Proto mu Turci rikali "Zakonodarce". Behem jeho panovani dosahla
Turecka rise sveho vrcholu a byla nejvetsi vojenskou moci
tehdejsiho sveta. Jeho jednotky si podmanily cely Balkan a velkou
cast Uher. Zastavila ho az Viden v roce 1529, coz byla jedina
vetsi porazka, kterou ve svych vybojich utrpel. Ne nadarmo se
honosil titulem Dobyvatel Vychodu a Zapadu. Evropa ho respektovala
a poctila ho prizviskem "Veliky". Jeho rise se rozprostirala od
Rakouska po Persky zaliv a brehy Arabskeho more. Prestoze mu bylo
uz sedmdesat let, jeho elan nepolevoval a dobyti maleho ostrova
uprostred Stredozemniho more mela byt jenom mala epizoda v jeho
valecnych planech.
Psal se rok 1565 a Malta byla sidlem _Radu spitalnich bratri sv.
Jana Krtitele Jeruzalemskeho_, tez znamych jako _Johanite_ nebo
pozdeji jako _Maltezsti rytiri_. Ukolem rytirskeho bratrstva byla
pomoc trpicim, proto rad zakladal nemocnice cili spitaly v mistech
sveho pusobeni. Odtud take jeden z ceskych nazvu radu -
_spitalnici_. Dalsim ukolem byla ochrana vericich na poutich do
Jeruzalema ci obecneji ochrana krestanstva pred islamem. Rad byl
zalozen kratce po dobyti Jeruzalema za prvni Krizove vypravy, kde
take bylo jeho sidlo. Rad dale zakladal komendy po cele Evrope,
aby mohl financovat i jinak podporovat sve valecne aktivity na
Vychode. Sidlo radu se menilo podle toho, jak muslimove postupne
vytlacovali krestany z Blizkeho vychodu. Po ztrate Rhodu, jenz
dobyl prave Sulejman Veliky, byli rytiri temer osm let bez domova.
Az v roce 1530 daroval cisar Karel V. bratrum ostrov Malta.
Neurodna skala po malebnem a zelenem Rhodu. Strategicky vsak
mnohem lepsi misto, nebot odtud mohl Rad mnohem ucinneji obtezovat
turecke lodstvo, zejmena obchodni, coz Sulejmanovi kazilo, spolu s
dnou, dobrou naladu.
V cele radu stal _Jean Parisot de la Valette_, patrne nejvetsi a
nejtvrdsi ze vsech dosavadnich velmistru radu. Primo zosobneni
rytirskych i krestanskych ctnosti. Prave s nim se chystal Sulejman
Veliky zkrizit zbrane. Stejne jako Sulejman i la Valette uz
prekrocil sedmdesatku. Komu v te dobe bylo sedmdesat, musel byt
velice silny clovek. La Valette mel za sebou pestry zivot.
Pochazel z vysoce urozene provensalske rodiny. Mezi jeho predky
byli rytiri, kteri bojovali v krizovych vypravach po boku sv.
Ludvika. Byl vynikajici vojak, mluvil nekolika jazyky, vcetne
arabstiny a turectiny. Tyto jazyky se naucil, kdyz byl zranen,
prisel o svou lod a rok prezival jako otrok na turecke galere. V
tech dobach to nebylo nic neobvykleho, kolo stesteny se otacelo
nepredvidatelne a kdokoliv mohl padnout na same dno behem nekolika
hodin. Kazdopadne clovek, ktery tohle vsechno prezil, jehoz cely
zivot byl nepretrzity valecny stav a pritom se dozil sedmdesatky,
musel byt neuveritelne tvrdy, fyzicky zdatny a psychicky odolny.
## St. Elmo
Turecka flotila priplula v polovine kvetna a okamzite zahajila
oblehaci prace. Turci se zachovali predvidatelne a zautocili na
jednu ze tri radovych pevnosti, St. Elmo. Byla to chyba, jedna z
mnoha, jichz se Turci dopustili. Nebyla to velka pevnost, mela
padnout behem par dni, ale turecka armada si na ni vylamala zuby.
Oblehani trvalo mesic a Turci prisli o spoustu muzu.
Jedna prihoda ukazuje la Valettovu neustupnost, predvidavost a
znalost psychologie jeho rytiru. Kdyz oblehani St. Elmo trvalo uz
dlouho, obranci byli unaveni, zdecimovani a temer nikdo nebyl bez
zraneni, zhruba padesatka mladsich rytiru napsala velmistrovi
dopis, ve kterem ho zadala o svoleni zautocit proti turecke presile
a slavne padnout. A ne cekat jako prasata na porazku v
polorozpadle pevnosti, jejiz situace je beztak beznadejna. La
Valette chapal rozpolozeni svych muzu. Neslo o zbabelost. Vedeli,
ze zemrou, chteli si jen vybrat zpusob smrti.
Tady je treba poznamenat, ze na svou dobu slo o unikatni
delostreleckou operaci. Turecke delostrelectvo ostrelovalo St.
Elmo nepretrzite, od rana do vecera, cely mesic s nekolika
prestavkami, kdy se Turci pokusili vzit vytvorene prulomy zteci.
Totez pokracovalo na zbyvajicich dvou radovych pevnostech. K tak
masivnimu nasazeni delostrelectva nedoslo nikdy predtim a patrne i
dlouho potom. Nepretrzita kanonada mela nejen znicit hradby
pevnosti, ale i demoralizovat jeji posadku. Smrt, zraneni, hluk,
prach ve stale teplejsich dnech jizne polozene Malty skutecne
nebyla prochazka ruzovou zahradou.
La Valette vyslal tri rytire, aby zkontrolovali stav pevnosti a
jejich obrancu. Dva z nich konstatovali, ze situace je sice
kriticka, ale pevnost se da jeste par dni udrzet. Treti, neapolsky
rytir Castriota, si nebral servitky. Rekl jim, ze situace neni ani
zdaleka beznadejna. Pry staci cerstvi muzi a cerstvy pristup k
potizim. To mlade rytire rozhnevalo a kriceli na nej, at s nimi
zkusi pobyt v pevnosti alespon jeden den.
Triclenna komise podala stejny report i velmistrovi. Rytir
Castriota zadal o svoleni, aby rekrutoval dobrovolniky, kteri by
nahradili stavajici posadku St. Elmo. Sam je povede, aby dodal
vahu svym slovum. Svoleni dostal a behem hodiny sehnal sest set
dobrovolniku, kteri s nim pujdou na St. Elmo. La Valette patrne
nemel v umyslu tam posilat tolik vojaku. Chtel na potizisty
zapusobit jinak.
Vzkazal jim, ze rytir Constantino Castriota shromazdil sbor
dobrovolniku, kteri je pujdou na St. Elmo vystridat. Jakmile sbor
pristane, rytiri, co napsali petici, se mohou nalodit a vratit se
do bezpeci Konventu. Pry radeji sveri obranu pevnosti, na niz
zavisi bezpecnosti ostrova, muzum, kterym muze verit.
Rytiri byli zdeseni situaci, ve ktere se neocekavane ocitli. O
Castriotove sboru se uz doslechli, navic dorazily i dalsi zpravy od
pratel z jejich Jazyku (Rad byl rozdelen podle zemi na tzv. osm
Jazyku), kteri je haneli za to, ze zneuctuji vlastni narody a
zrazuji cest Radu. Jen horeli touhou dokazat, ze toto nemeli v
umyslu. Vse zpecetil velmistruv sarkasmus, ktery palil vic nez
jakakoliv zlostna slova. Presne mirenym uderem je pripravil o cest
a zahanbil je pred celou evropskou slechtou. Po zbytek svych
zivotu budou znami jako muzi, co si zachranili kuzi, ale ztratili
St. Elmo.
Bylo po revolte. La Valettova slova jim natolik zvedla moralku, ze
uz ji nedokazalo nic otrast. Napsali velmistrovi dopis, ve kterem
ho prosili, aby zadne nahradniky neposilal, ze budou poslusni
veskerych jeho rozkazu. Nezautoci na nepritele, ale zustanou v St.
Elmo, kde take zemrou.
Mysleli, ze neprezijou ani par dni a vydrzeli jeste skoro dva
tydny.
## Oblehani pokracuje
St. Elmo byla nejmensi z johanitskych pevnosti. Zbyvajici dve
pevnosti, St. Angelo a St. Michael se nachazely na protejsi
strane zatoky. Diky proziravosti velmistra byla jejich opevneni
zesilena a meli dostatecne zasoby na dlouhe oblehani. Turecka
flotila musela odplout nejpozdeji koncem zari, pozdeji uz to pocasi
nedovolovalo. Dalsi moznosti bylo prezimovat na ostrove. Na to by
si Turci museli zajistit dostatecny prisun potravin, munice a
dalsich veci.
Turecka flotila privezla zhruba kolem 30 tisic vojaku. S dalsimi
posilami z Alzirska a Egypta stoupl pocet Sulejmanovych vojsk na
cca 40 tisic. Obranci meli k dispozici asi 9 tisic muzu a slibene
pomocne sbory od vicekrale na Sicilii stale neprichazely.
Oblehani trvalo dalsi dva mesice. Dva mesice nepretrziteho
bombardovani a saperskych praci, obcas prerusovanych neuspesnymi
pokusy o ztec. V polovine srpna bojove nadseni Turku ochablo.
Dokonce i _janicari_, elita turecke armady, zacinali mit dojem, ze
si Allah nepreje, aby Malta padla. Jejich ztraty byly obrovske,
nekolikanasobne vetsi nez ztraty obrancu. Prikopy a pole pred
hradbami byly posete hromadami mrtvol. To a otravena voda byly
pricinou, proc v tureckem tabore radily nemoci, predevsim uplavice.
Obrancum se nemoci vyhybaly, nebot spitalnici se ve svych
nemocnicich snazili dodrzovat alespon zakladni hygienu. Jinak na
tom nebyli o mnoho lepe. Zasoby se tencily, prachu a munice take
ubyvalo. Pokud by Turci na ostrove prezimovali, Malta by byla
ztracena.
Ne, ze by se Turci nesnazili. Mnohokrat byla situace kriticka a
osud obrancu visel na vlasku. Kdyz se tureckym saperum podarilo
podminovat cast hradeb, kterou hajili rytiri Kastilie, sam velmistr
se vrhl do boje a svou pritomnosti zvedl hroutici se disciplinu
obrancu. Jeden z okamziku, kdy opet prokazal potrebnou rozhodnost.
Byl pritom zranen do nohy. Od te chvile se mezi bojujicimi objevil
jeste mnohokrat, aby je povzbudil. Prakticky nespal a jeho valecne
zkusenosti, tvrdost a inteligence mnohokrat pomohly vyhnout se
nastraham nepratel i nalehani vlastnich lidi. La Valette drzel
svou linii az do konce a vyvoj udalosti mu dal vzdy za pravdu.
## Valecne obyceje
Behem oblehani doslo k nekolika incidentum, ktere muzeme my, lide
21. stoleti povazovat za zbytecnou krutost a ktere vrhaji stin na
jinak bezchybne rytirske jednani Jeana de la Valette.
Kdyz Turci dobyli St. Elmo, nechal jejich velitel Mustafa Pasa
usekat hlavy vyznacnym rytirum, resp. jejich mrtvolam. Hlavy
nechal nabodnout na kuly a tela pustili po vode smerem k obrancum
ve zbyvajicich pevnostech.
La Valette odpovedel tim, ze nechal stit vsechny turecke zajatce a
jejich hlavy vystrelit z kanonu do tureckeho lezeni. Krutost?
Mozna, ale myslim, ze nesla zas tak moc nad ramec tehdejsich
valecnych zvyklosti. Autor mnohokrat zminuje, jak vytecnym znalcem
lidske povahy (dnes bychom rekli psychologem) la Valette byl.
Vedel, ze v teto bitve jde o osud Evropy, a potreboval ukazat
zejmena vlastnim lidem, ze neni cesty zpet. Vsichni od te chvile
vedeli, ze rozbesneny nepritel nebude brat zadne ohledy.
Podobnym zpusobem za sebou spalil mosty, obrazne i doslovne,
nekolikrat. Uz samotny fakt, ze se obranci St. Elmo branili do
posledniho dechu, odporoval valecnym zvyklostem. Tehdy platil
zvyk, ze se obranci po prvnim prolomeni hradeb vzdaji a za to jim
bude garantovan volny odchod. Svou neustupnosti dal la Valette
utocnikum najevo, ze jde o boj na zivot a na smrt.
*) Neco podobneho udelal Cortez pri vylodeni v Mexiku. Pry
nechal spalit spanelske lode, aby svym muzum dal najevo, ze neni
cesty zpet. Tak Spanele dobyli Azteckou risi.
Opet platilo, ze videl dal, nez mnozi jeho soucasnici. Neslo totiz
o nejakou sarvatku nebo uzemi pri mezi znesvarenymi rody. Slo o
osud krestanstva. Se zakladnou na Malte byl turecky utok na
Sicilii a Italii na spadnuti a i kdyby neuspel, Otomanska rise by
prakticky ovladala Stredozemni more. La Valette musel mit jistotu,
ze obranci udelaji skutecne vsechno, co je v jejich silach.
## Pomoc na ceste
Po dlouhych odkladech a nalehani ze strany rytiru Radu dorazivsich
ze vzdalenych koutu Evropy se vicekral na Sicilii, don Garcia de
Toledo konecne odhodlal vyplout se spanelskymi sbory a Radovymi
rytiri na pomoc napadene Malte. Koneckoncu, turecka kanonada byla
slyset az na Sicilii.
Necekana boure cestou rozehnala jeho flotilu a trvalo dalsich par
dni, nez se lodstvo dalo dohromady. Druhy pokus uz byl uspesny.
Kupodivu, turecka flotila, vedena admiralem Pialim, se zachovala
dosti liknave a proti vsemu ocekavani nezautocila na krestanske
lodstvo. Admiral Piali byl patrne nejslabsim clankem tureckeho
veleni, nebot se dopustil mnoha chyb a prehmatu, vcetne neznalosti
terenu i mistnich povetrnostnich podminek. On byl jednim z
hlavnich duvodu, proc cela operace selhala.
Zachranny kontingent nebyl nijak velky, nejakych 8 az 12 tisic
vojaku. I to byl zrejme jeden z duvodu, proc don Garcia, jinak
velice zkuseny valecnik, tak otalel s pomoci nestastnemu ostrovu.
Sklidil za to ostrou kritiku, dost mozna opravnenou, vzhledem k
tomu, co bylo v sazce. Turci sice utrpeli velke ztraty, ale porad
byli v presile.
A tady se la Valettovi podaril dalsi vyjimecny kousek. Nechal
uprchnout muslimskeho otroka, ktery jakoby nahodou vyslechl zpravu,
ze na ostrove pristaly pomocne sbory o sile 16 tisic muzu. Mustafa
Pasa, velitel turecke pozemni armady, (dez)informaci uveril a
naridil ustup. Turecti vojaci se s ulevou nalodili a cela flotila
vyplula na more. Na porade s kapitany se Mustafa dozvedel o poctu
nepratelskych lodi a z toho vyvodil, ze krestanske jednotky nemohly
byt tak silne, jak se puvodne dozvedel.
Rozhnevany Mustafa Pasa naridil opetovne vylodeni, i pres odpor
admirala Pialiho. Hodlal ziskat alespon nejakou trofej, aby se
nevratil k sultanovi s prazdnou. Neuspech Sulejman neodpoustel
snadno. Nanestesti pro Mustafu Pasu se jednotky dona Garcii a
Radovych bratri o vylodeni dovedeli a napadli demoralizovana
turecka vojska. I pres jistou nedisciplinovanost netrpelivych
Johanitu z Evropy utok uspel a znamenal pro Turecko dalsi zkazu.
Turci se opet nalodili a tentokrat definitivne odpluli.
Odhaduje se, ze z puvodnich mozna az 40 tisic vojaku se jich domu
vratilo asi 10 tisic.
## La Valettuv uspech
Jean Parisot de la Valette se jiz za sveho zivota stal legendou.
Ne na moc dlouho, protoze oblehani prezil o necele tri roky.
Vyuzil sveho vlivu na ziskani prostredku na vystavbu noveho mesta,
ktere se stalo hlavnim mestem souostrovi - dnesni La Valetta. La
Valette ocekaval, ze se Turci brzy vrati a chtel byt pripraven.
Avsak zklamany sultan obratil svou pozornost k Uhram.
*) O 120 let pozdeji, v milostivem roce 1683, utrpeli Turci
drtivou porazku u Vidne diky utoku polske husarske jizdy krale
Jana III. Sobieskeho. Tim skoncila slava Ottomanu i expanze
islamu do Evropy.
Jednalo se take patrne o nejvetsi vojensky uspech radu. Cela
Evropa jinak neprilis oblibenym Johanitum blahoprala, vcetne
protestantske anglicke kralovny Alzbety I.
Vojensky a mnissky rad, zalozeny za krizovych vyprav, byl jiz v
teto dobe stredoveky prezitek. Pamatka na dobu, kdy existovalo
jednotne krestanstvo, schopne akce, ktera presahovala obzory a
zajmy jednotlivych narodu a svetskych knizat. Rad byl totiz
podrizen primo papezi a jednim z jeho zakladnich pravidel bylo, ze
prislusnik radu nepozdvihne mec proti jinemu krestanskemu knizeti.
Mnozi to chapali jako aroganci prezile instituce a v Radu videli
vicemene nebezpecnou patou kolonu, ktera se nezodpovidala mistni
narodni autorite.
Reformace byla hlavni, ale nikoliv jedinou, pricinou, proc jednotna
krestanska Evropa uz neexistovala. Rodila se nova Evropa, Evropa
narodnich statu, kterou dovrsil Vestfalsky mir se svym vulgarnim
pojetim _cuius regio, eius religio_.
## Fanatismus a nabozenske valky
Bradfordova prace je vzacna tim, ze se casto nepousti do vlastnich
uvah a nechava predevsim "mluvit dejiny". Kniha je velice ctiva a
doporucuju ji kazdemu anglicky mluvicimu zajemci o historii.
Presto se autor obcas nevyhne prezentaci nazoru, ktere povazuje za
natolik _common sense_, ze neocekava zadnou kontroverzi. Mam na
mysli ty pasaze, kde hovori o fanatismu muslimu i krestanu, o tom,
jak obe skupiny veri, ze prijdou do nebe, kdyz zabijou nevericiho,
a o unikatni skodlivosti tzv. nabozenskych valek. Ja to za
_common sense_ nepovazuju a vysvetlim proc.
Autor, jako pravy Anglican, veri, ze liberalni princip svobody
nabozenstvi jednou pro vzdy tyto problemy vyresil. Otazkou svobody
nabozenstvi a dalsich principu liberalismu se zabyvam zde:
Pokud o fanatismu mluvi bezverec, ma tim vetsinou na mysli silnou
viru. Na silne vire neni nic spatneho. Je to neco, co by mel mit
kazdy verici. Jestlize nekdo, napr. knez Halik tvrdi, ze
pochybnosti jsou znamkou pevne nebo dospele viry, pak se jednoduse
myli a je patrne zaslepen moderni filozofii. Pochybovani je
znamkou slabe viry. Silna vira nepochybuje. Silna vira znamena
vzit, co se predklada k vereni a verit tomu, sec mi sily staci. To
je dokonce povinnost kazdeho vericiho.
Silna vira neni v rozporu s rozumem. Ani se nestavi k rozumu zady.
Vira je nutna tam, kde rozum uz zadne jistoty poskytnout nemuze.
Vstal Kristus z mrtvych? Rozum rika, ze to neni pravdepodobne, ale
nikoliv vyloucene, pokud existuje Buh, ktery je vsemohouci. Ma-li
clovek vyresenou otazku Bozi existence, neni nerozumne verit ve
Zmrtvychvstani.
Silna vira take automaticky neznamena nenavist vuci jinovercum.
Cirkev nikdy neucila, ze se krestan dostane do nebe tim, ze zabije
cloveka jineho vyznani. Nelze vyloucit, ze nekteri prislusnici
kleru takove nazory meli, ale nikdy se nestaly oficialnim ucenim
cirkve.
Na druhou stranu neni nic spatneho na tom chranit sve blizni, coz
zahrnuje i obranu spolecne viry. Je-li vira spolecnym dobrem a
krestan veri, ze je, protoze bez viry je clovek odsouzen k duchovni
smrti, je dobre a zadouci branit viru vsemi dovolenymi prostredky.
To znamena i valkou.
Krestan, narozdil od muslima, nevyznava _dzihad_, neveri v
rozsirovani Kristova nabozenstvi prostrednictvim utocne valky. Ale
obrana proti utocnikovi, ktery siri sve nabozenstvi ohnem a mecem,
je nanejvys vhodna. _Kruciaty_, tedy krizove vypravy byly obranymi
valkami. Jejich cilem bylo osvobodit Svatou zemi od muslimske
nadvlady. Svata zeme nepatrila muslimum, islam ji dobyl, stejne
jako vetsinu ostatnich uzemi Blizkeho vychodu a Severni Afriky,
ktere puvodne byly krestanske.
Katolicti knezi nesmi nosit zbran, ale laici ano. Vojak je
zamestnani zcela slucitelne s nabozenstvim, jehoz prikazani zni
nezabijes! Krestan ma pravo na sebeobranu. Muze byt, ze ne
vsechny valky, ktere krestane vedly, byly spravedlive, tj.
obranne. Muze byt, ze dokonce vetsina z nich takova nebyla, ale to
neznamena, ze valka je z podstaty spatna.
Valka tzv. nabozenska neni v tomto ohledu jina. Jak uz bylo
receno, obrana nabozenstvi jako jednoho z nejvyssich dober je
stejne nutna a zadouci jako obrana jinych dober, zachovani
vlastniho zivota, vlastni kultury a narodnosti. Pokud nekdo tvrdi,
ze valky vedene kvuli vire jsou nejakym zpusobem horsi nez valky
jine, jednoduse se myli.
Receno spolu s Donovanem, muzi brani to sve, at uz je to majetek,
rodina ci nabozenstvi. I z toho duvodu si nemyslim, ze nabozenske
valky jsou v jadru skutecne nabozenske. A nabozenstvi vetsinou
nebyla jedina motivace (ci zaminka), ktera vehnala narody do valky.
## Valecna traumata
Mala spekulace na zaver.
Nekolik poslednich desetileti zejmena Hollywood prezentuje valku
jako neco absolutne spatneho a zavrzenihodneho, po cem zustavaji
pouze hromady mrtvol a v lidech psychicke problemy. Ale cim dale
jde clovek do minulosti, tim mene nachazi neco jako traumata z
valky. Predpokladejme na chvili, ze valecna traumata jsou hlavne
moderni fenomen, navic do jiste miry zesileny hollywoodskou
psychologickou agitaci.
Proc tomu tak je?
Odpovedi muze byt nekolik. Moderni mechanizovana valka natolik
postrada lidsky rozmer, ze to spousta vojaku, vcetne profesionalu,
spatne snasi. Moderni clovek neni schopen snaset utrapy. Moderna
cloveku sebrala viru v posmrtny zivot, kde budou vsechny slzy
vysuseny a vsechna stradani odstranena, a nic nam misto toho
nenabidla. A tak moderni clovek zije v predstave, ze je nesmrtelny
a ze ma narok na zivot bez utrpeni. Kdyz pak utrpeni prijde, je
mnohem mene schopen se s nim vyrovnat. Moderni clovek zije
predevsim v hlave, a proto je pro nej psychicka realita realnejsi,
nez ve skutecnosti je. Odtud masovy uspech psychiatrie a
psychologie.
Bez technologii byli lide v uzsim kontaktu s realitou. Protoze v
minulosti prezili pouze ti nejsilnejsi, byli lepe vybaveni se s
drsnou realitou vyrovnat. Lide byli od malicka pripravovani na
svou zivotni drahu. A to po staleti, jako v pripade Jeana de la
Valette a jeho drahy valecnika. Je mozne, ze takto "vyslechteni"
jedinci byli schopni podavat takrka nadlidske vykony.
=> 2020-11-17-filozofie-gangu.html [Filozofie gangu]
=> 2020-11-15-zboznost-pieta.html [Zboznost nebo pieta?]
=>
https://www.amazon.com/Great-Siege-Malta-1565-Civilization/dp/1497637864 [The Great Siege of Malta]
=> 2020-10-08-proc-nejsem-liberalem.html [Proc nejsem liberalem?]
=> 2020-11-17-filozofie-gangu.html [Filozofie gangu]
