Date: 2020-11-17 17:00:00

Date: 2020-11-17 17:00:00
Tags: filozofie spolecnost psychologie
Desc: Obrana proti prevychove muzu v bonobi masturbatory.

# Filozofie gangu

Dovolim si ponekud nesouhlasit s mnichem Aureliem. Zboznost a
pieta nejsou specificky muzske ci muzne ctnosti, nebot zeny v nich
vynikaji take. Je mozne, ze muzi maji vetsi zodpovednost za
udrzovani techto ctnosti ve spolecnosti, jak Aurelius uvadi, ale
jsou to obecne lidske ctnosti. Desatero plati pro vsechny lidi,
nejen pro muze.

Na druhou stranu chapu, proc Aurelius nemohl zustat zcela
objektivni. Potreboval zpochybnit presvedceni mnohych muzskych
ctenaru, ze vira, zboznost, pieta jsou nehodne muze, ze jsou to
veci spis pro zenske apod. Clanek byl totiz puvodne napsan pro
pansky magazin (da-li se to tak rici) Return of Kings. I autor,
jehoz praci v tomto textu prezentuju, Jack Donovan, trpi timto
predsudkem a zrejme i proto tihne k pohanstvi.

Nutno uznat, ze toto presvedceni ci predsudek ma jiste
opodstatneni, nebot moderni krestanstvi je ponekud mekke az
zzenstile, alespon v podani nekterych kleriku a laiku. Verim, ze
mnoha chlapum pripada, ze tohle neni nic pro ne, i kdyz nahodou
pociti touhu po necem duchovnim. Historicky takove krestanstvi ale
nebylo. Jezis sice prisel budovat nebeske kralovstvi, tj. vlastni
_gang_ v Donovanove terminologii, nikoliv vest revoluci proti
rimskym okupantum, coz mu Zide a zejmena Farizejove zle vycitali.
Nicmene tvrde, az zatvrzele pohanske narody Evropy nemely s
krestanstvim zavazny problem. To vsak neni predmetem tohoto textu.

## Muzne ctnosti

Jake jsou specificky muzske ctnosti?

Abychom odpovedeli na tuto otazku, musime se podivat, jak vlastne
lide zili po vetsinu sve existence zde na Zemi. Muzi tvorili male
tlupy ci klany. V takove male skupine muze clovek ostatni lidi
dobre poznat a muze jim duverovat. Tlupa si vymezila uzemi, ktere
ji nalezelo a ktere strazila proti ostatnim tlupam. Ostatni tlupy
tvorili ti druzi, ktere clovek dobre neznal a neduveroval jim.
Muzi tedy rozdelili svet na my a oni. "My" jsou lide uvnitr uzemi
vlastni kmen ci klan. "Oni" jsou ti ostatni, jimz neduverujeme
nebo zatim neduverujeme. Muzi chrani to, co maji, a o cem vedi, ze
to ostatni muzi chteji, at uz je to zeme, dobytek, zeny nebo
cokoliv dalsiho.

Takto fungovaly lidske komunity pred rozvojem civilizace a vlastne
vetsina lidi tak zila i potom. Clovek muze dobre znat zhruba kolem
150 lidi. Ve vetsich skupinach se vztahy vice formalizuji,
zakladaji se na povinnostech a pravidlech. Jinymi slovy prestavaji
byt osobni.

Tento zpusob zivota a z nej vychazejici vnimani sveta mame dane od
Boha, geneticky ci evolucne, jak kdo chce. Neni to neco, co muzeme
snadno zmenit a je patrne nejlepsi tuto skutecnost brat takovou,
jaka je. To je jeden z duvodu, proc socialismus a podobne systemy
nemohou nikdy fungovat, i kdyz mam podezreni, ze jejich autori
(Marx a dalsi) ani nepocitali s tim, ze by fungovaly, proste jen
potrebovaly vhodny nastroj k rozlozeni existujicich struktur. Ale
to opet odbocuju.

Co z toho vyplyva? Mala skupina muzu mimo civilizaci bojuje o
preziti, coz predevsim znamena lov a boj. K temto aktivitam jsou
lepe vybaveni muzi nez zeny. Pokud preziti a dobre zivobyti
skupiny zavisi predevsim na muzich, co by mel muzsky clen tlupy
ocekavat od ostatnich muzskych clenu?

Na tuto otazku odpovida Jack Donovan ve sve knize _The Way of Man_
(Cesta muze). Jsou to:

- sila,
- odvaha,
- mistrovstvi
- a cest.

Jsou to funkcni a takticke ctnosti, nikoliv eticke. Moralni
ctnosti lze pestovat jenom na miste, ktere je dostatecne
zabezpecene (zde uplne nesouhlasim, ale k tomu se jeste dostanu).
To jsou vlastnosti, ktere jsou zapotrebi k zabezpeceni hranic
uzemi, ktere tlupe nalezi. Jde vlastne o schopnost osvedcit se v
boji. Anglicke slovo _virtue_ cili ctnost pochazi z latinskeho
_virtus_, ctnost, puvodne muzna ctnost, schopnost obstat v boji.

## Sila a odvaha

Tyto ctnosti jsou jasne. Zejmena v kontextu bitvy.

Kdyz mluvime o _sile_, rec je o fyzicke sile, tj. schopnost svalu
vyvinout tlak a v sirsim smyslu uplatnit svou vuli na sobe, na
okolnim prostredi a na jine lidi. Ve fyzickem svete, kde zijeme,
je fyzicka sila nutnosti. Umoznuje pohyb i schopnost vzdorovat.
Sila je nutnym predpokladem ostatnich ctnosti.

V boji ma silak neoddiskutovatelnou vyhodu nad slabym clovekem, i
kdyz ve hre jsou i jine faktory jako rychlost nebo dovednosti,
intelekt jenom v male mire. Sila je take patrne jedina vec, ve
ktere maji muzi jednoznacnou prevahu nad zenami, at uz se
feministkam libi nebo ne. Dle meho soudu maji muzi prevahu i ve
sfere intelektu, ale zde neni nase prevaha ani zdaleka jednoznacna
a navic je tu patrna urcita komplementarita v intelektualnich
sklonech - muzske mysleni tihne spis k objektum a abstrakcim,
zenske ke vztahum a osobam. Proto zeny voli spis humanitni obory,
zatimco muzi technicke a filozoficke.

Odvaha je zde take minena v prve rade jako _odvaha v boji_.
Samozrejme existuji i jine druhy odvahy, stejne jako jine druhy
sily, ale vsechny se odvozuji od odvahy v boji. Odvaha je
schopnost jednat primerene i tvari v tvar moznosti vlastniho zaniku
nebo alespon velkemu nebezpeci ci risku. Ciny bez nasledku
nevyzaduji odvahu. Latinske _virtus_ nebo recke _andreia_ se
vztahuji prave k odvaze, zejmena k agresivnimu vykonu v boji.

Donovan uvadi pribeh, ktery se udal v rannych dobach rimske
republiky. Volne prevypraveno, nikoliv doslovny citat.

> Etrusky kral Porsenna v te dobe oblehal Rim. Gaius Mucius,
mladik z patricijske rodiny, pozadal Senat o svoleni vplizit se
do etruskeho tabora a zabit Porsennu. Omylem vsak zabil
Porsennova tajemnika, nasledne byl zajat jeho strazemi a
predveden pred krale:

"Jsem Gaius Mucius, obcan Rima. Prisel jsem jako nepritel, abych
zabil sveho nepritele a jsem pripraven zemrit stejne, jako jsem
pripraven zabit. My, Rimane, bojujeme statecne a kdyz nepritel
uderi, statecne snasime utrpeni. Nejsem jediny, kdo smysli timto
zpusobem. Za mnou stoji cela rada tech, kdo touzi po stejne
cti."

Porsenna hrozil, ze hodi Gaia Mucia do ohne. Gaius Mucius
odpovedel tim, ze sam strcil ruku do ohne. Jak se maso palilo,
sdelil Porsennovi:

"Pohled na me a vez, jak nicotna vec je telo pro toho, kdo hleda
velkou slavu."

Kral odpovedel Gaiovi Muciovi, ze by ho velmi chvalil za jeho
odvahu, kdyby patril k nim. Nasledne ho propustil, ale Gaius
Mucius mu rekl, ze ve meste jsou dalsi tri stovky Rimanu
ochotnych se obetovat, aby zachranili sve mesto. Pokud bude
oblehani trvat, jeden z nich urcite uspeje pri dalsim pokusu
zabit krale. Porsenna radeji vyslal posla s nabidkou uzavreni
miru. Gaius Mucius si vyslouzil prezdivku _Scaevola_, coz
znamena Levoruky, za to, ze prisel o pravou ruku v ohni.

## Mistrovstvi a cest

Dovednost ci _mistrovstvi_ je ctnost spis pestena nez dana do
vinku. V boji neni rozhodujici jenom sila, ale i technika a
dovednosti v zachazeni s nastroji, vcetne vlastniho tela. Vrozeny
talent dava cloveku jistou vyhodu, kterou vsak cileny rozvoj
urcitych dovednosti dokaze eliminovat.

Mistrovstvi v zachazeni se zbranemi neodmyslitelne patri k etosu
valecnickych kast snad vsech svetovych kultur. V dobach miru pak
valecnici pestovali dalsi dovednosti: napr. japonsti samurajove se
venovali umeni cajoveho obradu, evropska slechta lovu, jizde na
koni, tanci nebo micovym hram, obe skupiny se venovaly literature,
nebot umeni pera bylo vzdy neodmyslitelne spjato s umenim mece.
Nicmene vsechny tyto cinnosti byly vzdy druhotne. Slechta, pro
kterou valecne umeni prestalo byt hlavni cinnosti, ztratila smysl
sve existence a jeji vysady opravnenost.

Obecne by se dalo rici, ze mistrovstvi je touha a schopnost muze
kultivovat a prokazovat zdatnost a odbornost v technikach, ktere
pomahaji k uplatneni vule nad sebou samym, nad prirodou, zenami a
jinymi muzi.

Ma co docineni se sobestacnosti, schopnosti stat na vlastnich
nohach a umet si poradit. V primitivnich podminkach mluvime o lovu
a valce. V moderni civilizaci je situace komplexnejsi.
Mistrovstvi ve smyslu touhy ovladnout prirodu odlisuje cloveka od
zvirat.

Reputace muze v ocich jeho muzskych souputniku se nazyva _cest_.
Tyka se zejmena ostatnich ctnosti, tedy sily, odvahy a mistrovstvi.

Muz musi byt skupiny hoden, musi ji prokazovat sve sluzby a
dokazovat svou uzitecnost. Je to otazka sounalezitosti uvnitr
skupiny a jak se skupina jevi navenek, vuci ostatnim skupinam.
Standard, jaky skupina prezentuje, ji chrani pred utoky ostatnich
skupin.

Proto je z hlediska preziti skupiny nebezpecne, kdyz se nektery z
jejich clenu nestara o svou reputaci. Kdyz je mu jedno, co si nem
ostatni mysli nebo kdyz okate opovrhuje muznym kodexem gangu a
nestara se o silu, odvahu nebo zdatnost. To znamena nedostatek
respektu v vuci skupine.

Nikdo neni nejlepsi v kazdem ohledu. Vsichni mame sve nedostatky.
Selhani muznosti spociva v nedostatku sily, odvahy nebo zrucnosti.
Proto je muzske spolecenstvi prirozene hierarchicke. Urcita
submisivnost je nutna, nebot umoznuje kooperaci. Kdo je bliz
idealu muznosti, byva vyse v hierarchii skupiny. Na druhou stranu,
pokud je nekdo v nejakem zasadnim ohledu deficitni, ostatni maji
tendenci mu pomoci za predpokladu, ze nepohrda kodexem muznosti,
kterym se skupina ridi, nebo se nesnazi vytvorit nejaky nahradni
standard, ve kterem by prirozene vynikal (viz ruzne nerdske
subkultury). Handicapovani muzi mohou skupine slouzit jinym
zpusobem nez v boji a v dobach miru hraji dulezitou roli i jine
ctnosti nez sila a odvaha. Pestuji se obcanske ctnosti, svedomite
plneni nabozenskych povinnosti apod.

Maskulinni muzi negativne reaguji na zzenstilost. Zzenstilost nema
nic spolecneho se zenami. Je to chovani vyznacujici se
neprimerenou ochotou podridit se jinemu muzi. Homosexualita je
extremni formou takoveho chovani. Homosexualy a zzenstile muze
skupina casto nasilne vyobcuje ze sveho stredu. A pokud je
toleruje, pak maji status polomuze ci ani-muz-ani-zena, jichz se
skutecni muzi strani.

Vsechny ctyri takticke ctnosti maji co cinit s nasilim, stejne jako
muznost samotna. Prave proto maskulinita nevoni modernim elitam.

## Dobry clovek a spravny chlap

Tady si Donovan trochu hraje se slovy. Anglictina ma pro slovo
clovek i muz stejny vyraz: _man_. A Donovan dava do protikladu
"being a good man" a "being good at being a man" cili byt dobry
clovek a byt dobry v tom byt muz, coz prekladam jako dobry clovek
vs spravny chlap. Byt spravny chlap povazuje Donovan za zaklad a
byt dobry clovek povazuje za neco jako nadstavbu. V urcitem smyslu
to je pravda, v jinem zase ne.

Byt dobry clovek a zaroven slaboch nefunguje. Slaboch patrne
nezustane dobrym clovekem dlouho. Uz to naznacuje, ze mezi
etickymi a taktickymi ctnostmi je hlubsi souvislost nez mezi
zakladnou a nadstavbou.

Jako krestan a metafyzicky realista vidim eticke principy jako
soucast vnejsi reality. Jakkoliv muze byt zivot gangu tvrdy a
zdanlive postrada prostor pro vyssi etiku, moralni principy jsou
vzdy pritomne prave proto, ze jsou soucasti reality. O tom svedci
fakt, ze vsechny velke civilizace vyznavaly podobne principy.
Gangy, ktere je zalozily, ucinily vnejsim to, co bylo pritomne
vnitrne ci v latentni podobe. Jejich vudcove nemeli na vyber,
pokud chteli vybudovat funkcni spolecnost. A moc, kterou timto
zpusobem ziskali, byla dostatecnou motivaci.

Ostatne Donovan sam pise o kus dal, ze jednou z prvnich veci,
kterou udelal Romulus po zalozeni Rima, bylo ustanoveni kultu, tedy
bozstev a ritualu k jejich uctivani.

Zopakuju-li myslenku z pocatecnich odstavcu, samotne vyssi eticke
ctnosti jako nezabijes! ci nesesmilnis! nejsou specificky muzske
ctnosti. Myslim, ze eticke a takticke ctnosti jsou neoddelitelne
spjate a vytvareji pojivo, jimz drzi spolecnost pohromade. Je mezi
nimi urcite napeti, ale nemohou existovat nezavisle na sobe, aniz
by nedochazelo k nezadoucim extremum. Nasili bez moralky je
krutost, moralka bez nasili je bezzuba.

Feudalni stredovek se snazil resit napeti mezi civilizovanym
zivotem a zivotem gangu. Carlsbad uvadi snahu vladcu a cirkve
(Bozi smir) regulovat, nikoliv zcela zakazat potycky mezi pany. Co
kdyz mir neni nepritomnost valky, ale jeji regulace? Zivot gangu
je soupereni a spoluprace zaroven. Vrcholem tehdejsich snah sladit
funkcnost a etiku, nebo v sirsim smyslu svetske a duchovni, byl
stredoveky ideal mnicha bojovnika, ktery po temer dve staleti
zosobnovali templari.

## Simpanzi a bonobo

V risi zvirat jsou nasimi nejblizsimi pribuznymi opice. Je
zajimave porovnat zivotni styl simpanzu a opic zvanych bonobo.

Simpanzi zivot je vice podobny zivotu historickeho nez soucasneho
cloveka. Simpanzi zijou v hierarchicky usporadanych tlupach.
Samci bojuji mezi sebou o socialni status, ale spolupracuji proti
vnejsimu nepriteli. Maji sve uzemi, ktere haji. Mladata muzskeho
pohlavi v dospelosti opousti matku a stavaji se cleny tlupy, tzn.
pridruzi se k otci. Samec dava najevo svou dospelost tim, ze zacne
fyzicky napadat samice kolem sebe. Simpanzi podnikaji najezdy
proti okolnim tlupam. Samice se pridruzi k tlupe sveho druha,
netvori vlastni skupiny.

Naproti tomu zivot opic bonobo je neco jako raj hippies. Hlavni
slovo v jejich spolecenstvi maji zeny. Samice tvori skupiny, ktere
utnou v zarodku jakykoliv pokus samcu narusit zivot skupiny. U
mladat je znama matka, otec vetsinou nikoliv, protoze samice nemaji
stale druhy. Bonobo jsou mene nasilni nez simpanzi. Ovladaji
mnohem mensi uzemi.

Vedci zkoumajici tyto druhy vidi zasadni rozdil ve stravovani,
ktere povazuji za zdroj socialnich rozdilu mezi obema druhy.
Bonobo se zivi spis rostlinou stravou, zatimco simpanzi maji radi
cerstve maso a jejich samci lovi. Pro bonobo je strava snadno
dostupna, zato simpanzi jsou schopni obyvat i uzemi, kde je jejich
prirozena strava vzacnejsi.

Pro levicove uvazujici intelektualy jsou bonobo vzorem, jak by mela
vypadat lidska spolecnost. A protoze levicove uvazujici
intelektualove tvori soucasnou elitu, spolecnost pod jejich vedenim
se stava spolecenstvim bonobich masturbatoru. Velky stat je cilem
liberalu a feministek, je v souladu s cestou zeny. Cesta muze je
cesta gangu a gang je v rozporu se soucasnym usporadanim.

*) Samci bonobo bezne masturbuji, zatimco simpanzi ve volne
prirode nikdy. Delaji to pouze v zajeti. Zajimave a alarmujici
v tomto ohledu je, ze stoupa pocet muzu, kteri davaji prednost
masturbaci pred skutecnym sexem se zenami. Cisla, ktera Donovan
uvadi, jsou z USA, ale je docela dobre mozne, ze se to zdaleka
netyka jenom USA.

Podle soucasnych elit je nasi budoucnosti byt uredniky a
masturbovat v neosobnim soukoli korporaci a moderniho vsemocneho
statu, zatimco to neni tak davno, co jsme meli dustojnost a cest.

*) Masturbaci zde Donovan mysli take dalsi nahrazkove cinnosti,
ktere uvolnuji muzskou agresivitu. Sport nebo alespon sledovani
zapoleni jinych muzu v televizi, intelektualni cinnost apod. To
neznamena, ze intelektualni cinnost ci volnocasove aktivity
nejsou zapotrebi nebo ze nemaji zadny vyznam. Znamena to pouze,
ze nemohou plne nahradit cinnosti, ktere obnaseji velky vydej
sily a velky risk.

## Co je v zivote nejlepsi?

Muzi jsou v prumeru silnejsi, jsou vice ochotni riskovat a maji
vetsi touhu ovladnout okolni svet nez zeny. Ale tyto schopnosti je
nutne kultivovat. Muz musi riskovat, aby se naucil odvaze, musi
cvicit, aby byl silnejsi. K tomu potrebuje prilezitosti a tech je
v modernim, civilizovanem zivote plnem technologickych vymozenosti
poskrovnu.

Uz Gilgames si stezoval, ze zivot v civilizovanem meste ho ubiji a
zotrocuje. A proto se vydal se svym pritelem Enkiduem za
dobrodruzstvim.

Jaka je tedy odpoved na otazku v nadpisu? Cesta muze je cesta
gangu a ktery gang byl hroznejsi nez hordy mongolskych najezdniku.

Nejslavnejsi z nich, Cingischan, pry kdysi prohlasil:

> Nejvetsi radosti muze je vitezstvi: rozdrtit nepratele a hnat
je pred sebou. Jezdit na jejich konich a vzit jim jejich
majetky. Videt slzy v ocich tech, kdo jim byli drazi, a sevrit v
naruci jejich zeny a dcery.

## Zastavit stat

Cilem civilizace je eliminovat praci a risk, ale svet se zmenil
vice nez my. Nase tela touzi po namaze a sexu. Nase mysl chce
risk a konflikt.

Jenze civilizace, reprezentovana modernim statem, se sama sebe
nevzda. Musi nastat novy _temny vek_, protoze politickou akci
soucasny stav patrne nelze zvratit.

Zivot gangu je v rozporu se zivotem statu, prestoze stat byl
puvodne zalozen jako gang. Soucasny stat, soucasna moralka vidi
muzskou agresivitu jako problem a snazi se ji vymytit nebo
presmerovat k nahrazkam. Sport je jedna z moznosti, intelektualni
cinnost dalsi, ale intelektualni cinnost neni specificky muzska,
zeny se ji mohou ucastnit take a navic kazdy neni intelektualne
obdaren. Nahrazky mohou fungovat jen po omezenou dobu.

Je treba, aby lide ztratili duveru ve stat, v globalni instituce.
Prosperita, bezpeci a globalismus je _cesta zeny_. Oslabeni techto
veci je _cesta muze_.

Po zklamani ze statu a civilizace nasleduje chaos. Gangy muzu pak
restartuji svet. Nebude to pekne, ale bude to opravdove.

=> 2020-11-15-zboznost-pieta.html [Zboznost a pieta (dle mnicha Aurelia)]
=> https://www.returnofkings.com [The Return of Kings]
=> https://www.jack-donovan.com/ [Jack Donovan]
=> https://carlsbad1819.wordpress.com [Nigel T. Carlsbad]
=> 2020-11-17-pacifismus-je-neudrzitelny.html [Pacifismus je neudrzitelny]