Date: 2020-11-09 18:00:00
Tags: historie filozofie ideologie
Desc: Co soudi konzervativec o tom, jak jsme se dostali do soucasne nedobre situace.
# Historicke milniky na ceste do temnoty
Konzervativci jsou lide spise pesimisticky zalozeni. Neveri, ze
lide jsou prirozene dobri. Sekularni pravicaci maji sve
darwinisticke modely chovani a krestane zase rikaji, ze prirozenost
cloveka je sice dobra, ale narusena Prvotnim hrichem. Na drunou
stranu to neznamena, ze vsechno je spatne, ani to neni duvod k
zoufalemu lomeni rukama.
Spise se nabizi otazka, jak jsme se do takoveho svrabu vubec
dostali?
Odpoved vychazi z krestanskeho pohledu na svet. Krestanska
civilizace, ktera uz de facto zanikla, bylo to nejlepsi, co nas
mohlo potkat. Krestanstvi byl motor, ktery vybudoval nasi
civilizaci a jeho upadek je to, co ji nyni privadi ke dnu. Tento
fakt uznavaji i nekteri (ti moudrejsi) sekulariste.
## Moderna
Liberalismus, kapitalismus, osvicenstvi, prumyslova revoluce,
socialismus, marxismus, to vsechno jsou ruzne aspekty moderny.
Moderna je historicke obdobi, ktere se vicemene kryje s novovekem,
ale take vyraz oznacujici urcite paradigma. Paradigma rozchodu se
vsim starym a prezilym, coz v ocich osvicencu a jejich
pokracovatelu bylo predevsim krestanstvi, jeho moralka a jim
vytvoreny spolecensky system.
## Nominalismus
Konzervativni autori jako R. M. Weaver povazuji nominalismus za
jeden z korenu moderny, v tomto pripade moderni filozofie. William
z Ockhamu, ktery byl prukopnikem nominalismu, zil na prelomu 13. a
14. stoleti, tedy jeste za vrcholneho stredoveku. William je
povazovan za otce moderni epistemologie a tzv. Occamova britva se
jmenuje po nem.
Spor, ktery nominaliste vedli s realisty, se tykal _universalia
ante rem vs universalia post rem_. Pro nasince asi esotericka
zalezitost, ale ve skutecnosti jde o dulezitou otazku s presahem do
oblasti etiky.
Nominalismus tvrdi, ze univerzalie cili obecniny nemaji vlastni
existenci a jsou to pouhe nalepky, ktere clovek dava vecem.
Metafyzicky realismus vychazejici z Platona a Aristotela na to
odpovida, ze obecniny maji vlastni existenci, ktera predchazi a v
jistem smyslu predurcuje podobu a charakter hmotnych veci, hmotneho
sveta. Pokud maji pravdu realiste, pak ma realita normativni
charakter, coz je v souladu s krestanskou moralkou, podle ktere lze
eticke normy poznavat nejen ze Zjeveni (Desatero), ale take je lze
rozumem odvodit z viditelne reality.
Nominalismus muze vest k takovym vystrelkum, jakym je Humeovo
popreni kauzality. A prijme-li nominalismus jako svou zakladni
filozofii cela spolecnost nebo alespon jeji elity, nevyhnutelne to
vyusti v relativizaci vsech rozdilu, stirani nebo bagatelizovani
vsech odlisnosti a neschopnost rozeznavat dobro a zlo.
## Protestantismus
Dalsim dulezitym milnikem na ceste k moderne byl protestantismus.
Jeho zakladatelem byl Martin Luther. Luther mel mnoho predchudcu,
mezi nez patri i nas Jan Hus. K jeho pokracovatelum se radi Jan
Kalvin z Zenevy nebo Thomas Cranmer v Anglii.
Kdyz hovorime o Anglii, nekdo se domniva, ze u zrodu protestantismu
stala sexualni zadostivost. Neco na tom je, nebot Luther se ozenil
s byvalou jeptiskou a Anglie odpadla od prave viry pote, co jeji
vladce Jindrich VIII. nedosahl u papeze anulace manzelstvi se svou
neplodnou spanelskou manzelkou.
Kladny vztah k rozvodu je jen jednim z mnoha teologickych omylu
protestantismu, byt tento zhoubny postoj zacal nest plody az ve 20.
stoleti, tedy o nekolik stoleti pozdeji. Mezi dalsi protestantske
hereze patri zmena vyznamu mse svate, kdy uz nadale neslo o obet,
nybrz o pouhou ucast na posledni veceri Pane. Z toho vyplyva, ze
protestanti vetsinou neveri v realnou pritomnost Krista v
Eucharistii, nybrz pouze v duchovni nebo vubec ne. Clovek je
spasen pouze virou a nikoliv virou a dobrymi skutky. Dalsim
principem je _sola scriptura_, tedy ze pouze Pismo je zdrojem
krestanskeho uceni a nikoliv Pismo, tradice a Magisterium.
Protestante nevzdavaji zadnou zvlastni uctu Marii, matce
Bohocloveka.
A za jednim z nejdulezitejsich principu je take univerzalni
knezstvi vericich. Jinymi slovy protestantismus odstranil knezstvi
a knezsky stav jako prostrednika mezi Bohem a clovekem, cimz
vydlazdil cestu k politicke rovnosti. Kdyz muzeme byt sami sobe
knezi, proc nebyt sami sobe vladci? A tak protestantismus ucinil
prvni krok k odstraneni stavovskeho systemu, coz je klicovym bodem
politickeho programu liberalismu.
Vsimneme si take, jak dobre se filozoficky nominalismus a
nabozensky protestantismus doplnuji. Nominalismus rika, nejsou
zadne obecniny, pouze v hlave jednotlivce. Protestantismus
pokracuje, nejsou knezi jako zvlastni stav, a proto jsme vsichni
knezi. Neni zadna tradice, zadny ucitelsky urad, proto jsme
vsichni sobe uciteli.
Vse smeruje k tomu, aby clovek sesadil Boha z trunu a sebe dosadil
na jeho misto. Ale zatim tam nejsme. Prava vira ztracela svoji
silu postupne a spolecnost ma nejakou setrvacnost, zejmena pokud je
postavena na dobrem zaklade.
## Absolutismus
Absolutismus zase polozil zaklady moderniho pojeti statu jako
instituce, ktera na danem uzemi vladne neomezenou moci.
S koncem stredoveku kralovska moc postupne oklestovala moc
aristokracie, az ji v mnoha ohledech redukovala na pouhe tituly.
To se tahlo napric katolickymi i protestantskymi zememi.
Stredoveke pojeti panovnika jako _primus inter pares_ (prvni mezi
rovnymi) se zmenilo na novoveke _L'etat c'est moi_ (stat jsem ja,
Ludvik XIV.). Odtud uz je jen maly krucek k uvedomneni, ze
panovnikem nemusi byt konkretni osoba nebo dynastie, ale treba
organ tvoreny lidem volenymi zastupci. Okorenme to delbou moci
mezi organy zakonodarne, soudni a exekutivu a mame moderni stat
jako ze skatulky.
Jeden z velkych obhajcu absolutismu a vertikalniho pojeti vlady byl
sir Robert Filmer, syn stare, ale uz ne tak dobre Anglie. V dile
_Patriarcha; or the Natural Power of Kings_
odvozuje model absolutni moci krale od rodiny, jejimz neomezenym
vladcem je otec. Buh dal veskerou moc Adamovi, pres neho presla na
Noeho a jeho syny a odtud na vsechny patriarchy, kteri tim padem
vladnou bozskym pravem nad ostatnimi cleny domacnosti, pokrevnymi i
sluzebniky. Scholastici jako Suarez meli na vec jiny nazor.
Patriarcha sice vladne rodine, ale rodiny nemaji zadneho
prirozeneho vladce, mohou uznavat neci legitimni narok na zaklade
dedicneho prava, volby nebo tradice, ale to neznamena bozske pravo
a existenci (teoretickou) nejakeho svrchovaneho vladce vsech lidi,
na ktereho toto pravo preslo od Adama. Filmer se tesil jiste
popularite mezi modernimi propagatory absolutismu (tzv. neoreakce,
dnes uz mrtva), a tato kritika Filmera smeruje do jejich rad.
Je ironii osudu, ze protestantska Anglie, ktera tak dlouho hajila
sveho panovnika nejen jako absolutniho vladce nad poddanymi, ale i
jako hlavu anglikanske, tedy narodni protestantske cirkve, se honem
obratila k parlamentarismu, jakmile na anglickem trune usedl
katolicky vladar Jakub II. Stuart, ktery dovolil anglickym
katolikum zastavat verejne funkce. Ironie spociva v tom, ze strach
z papezencu nejprve prinutil Anglii do rukou sveho krale moc
kopirujici prava papeze, a posleze tentyz strach je donutil
prijmout Parlament jako svrchovaneho ochrance viry, kdyz se
panovnikem dle dedicneho prava stal katolik.
## Francouzska revoluce
Zatimco stredovek uchovaval jednotu viry a rozumu, novovek
charakterizuje jejich rozluka. Zmineny William z Occamu byl
proponentem _fideismu_, tedy mineni, ze vira je nezavisla na
rozumu. Luther tuto myslenku take prijal, tu vidime jednu ze
spojnic mezi nominalismem a protenstantismem. Filozofove jako Rene
Descartes redukovali aristotelovske ctyri priciny na pricinu
jedinou, materialni. Mezi ducha a hmotu, viru a rozum, dusi a telo
se vkradla takrka nepreklenutelna propast.
Vira ponechana sama sobe tak nejak zivorila a byla postupne
zapominana. Rozum mezitim soustredil sve omezene schopnosti na
veci pozemske, hmotu a prirodni vedy, blahobyt a spolecenske vedy.
Sem patri Adam Smith a jeho _Bohatstvi narodu_.
Jsme v dobe osvicenstvi a osvicenskeho racionalismu. Slovo svoboda
se sklonuje ve vsech padech, na stredovek se hledi jako na dobu
temna a je treba odstranit a vykorenit vsechny jeho pozustatky.
Filozoficky se tak jiz stalo a nyni bylo treba zapracovat na poli
politickem.
Nekdo musel udelat spinavou praci. Dnes tomu rikame Francouzska
revoluce. Pote uz byla moderna v plnem proudu. Posledni zbytky
stareho rezimu a mozna i posledni zbytky kolektivniho rozumu Zapadu
odstranila Prvni svetova valka.
## Renesance a humanismus...
Na konci stredoveku se objevily dalsi novinky dosud glorifikovane v
nasich skolnich osnovach. O reformaci uz jsem mluvil. Renesance
byla znovuobjevenim pohanstvi a pokus usmirit ho s krestanstvim.
Masakry krestanu v pohanskych arenach byly zapomenuty, rozhorel se
obdiv k pohanskemu umeni. Krestansky stredovek znal pohanske
umeni, ale pristupoval k nemu opatrne, protoze si uvedomoval jeho
pritazlivost i jeho skodlivost. Hlavni nebezpeci pohanstvi
spocivalo v tom, ze odklanelo lidskou mysl od Bozich zalezitosti k
lidskym.
Tento trend se naplno projevil v dalsi novince, humanismu. Nebot
jde predevsim o cloveka, soudruzi! Kormidlo bylo nastaveno a lod
nabrala novy kurz. Stredem vseho deni prestal byt Buh a stal se
jim clovek. Vyslovenym ci nevyslovenym cilem byla spasa cloveka a
jeho vykoupeni uz tady na Zemi. Altruisticka myslenka, proti ktere
ani krestane nic nenamitaji. Alespon pokud se jim to poda formou
prikazani "miluj blizniho sveho jako sebe sameho" a pritom se jaksi
na druhou kolej odsune predchazejici "miluj Hospodina, Boha sveho
celym svym srdcem, celou svou dusi a celou svou mysli". Zbyla
jenom horizontala krize. Vertikala zmizela a s ni i vyvazenost a
rad duchovniho a svetskeho. Prevratit hierarchii hodnot ale
znamena koledovat si o potize.
## ...a jejich pohrobci
Skokem do 20. stoleti.
Stoji za zminku, ze po druhe svetove valce se puvodni ortodoxni
marxismus-leninismus na Zapade vtelil do levicoveho humanismu pote,
co se pokrokovy Zapad zklamal ve stalinismu. Frankfurtska skola je
typickym prikladem tohoto posunu smerem k humanismu. Carlsbad
uvadi citat z Croslandovy knihy _Budoucnost socialismu_, ktery
podle neho nejlepe vystihuje humanisticky charakter kulturniho
marxismu:
> Potrebujeme nejen vyssi export a starobni duchody, ale take
vice kavaren pod sirym nebem, svetlejsi a veselejsi nocni ulice,
pozdejsi zaviraci hodiny, vice mistnich divadel, lepsi a
pohostinnejsi hoteliery a restauratery, svetlejsi a cistsi
jidelny, vice hospudek na nabrezi... lepsi design nabytku a
nadobi a zenskych satu...
Ikea byla zalozena o par let drive...
Je videt, ze doba skutecne pokrocila, nebot mnoho marxistickych ci
humanistickych ci socialne-demokratickych idealu se uskutecnilo,
pocinaje kavarnami na kazdem rohu, konce beztridni spolecnosti.
## Shrnuti
Clovek nemusi byt krestan, aby pochopil, co se deje. Mnoho
krestanu to nechape, zatimco nekteri inteligentni sekulariste vidi,
ze soucasny trend neni udrzitelny. Zmenit tento trend nebude
jednoduche, nebot v ceste stoji mentalita moderniho cloveka. Je to
mentalita navstevnika nakupniho centra, pro ktereho je zivot
dlouhym retezem obchodnich transakci s obcasnymi reklamacemi a
vracenim pouziteho zbozi. Je to kupecka mentalita, ktera z reality
dela cosi snoveho, obrusuje jeji hrany, zmekcuje dopadove plochy,
aby zbozi bylo prodejne a zakaznici se vraceli. Realita se stava
skanzenem ci kinem, kde moderni clovek s popcornem v ruce sleduje,
jak lide minulosti zili sve opravdove zivoty.
=> 2020-11-15-teonomie.html [Teonomie]
=>
https://carlsbad1819.wordpress.com/2017/10/09/sir-robert-filmer-refuted/ [Carlsbad, Sir Robert Filmer Refuted]
=>
https://carlsbad1819.wordpress.com/2018/04/25/cultural-marxism-an-alternative-history/ [Carlsbad, Cultural Marxism, an Alternative History]
