Date: 2020-10-12 20:00:00

Date: 2020-10-12 20:00:00
Tags: historie ideologie
Desc: Samet nebo rudy teror, "Cthulhu" plave stale doleva.

# Pred revoluci, po revoluci nikdo nesmi stat

Cthulhu je postava z romanu H. P. Lovecrafta _The Call of
Cthulhu_. Cthulhu je materialni, ale nadlidska bytost, demon,
jehoz uctivani vede ke spolecenskemu rozkladu a degeneraci. Pro
americkou _dissident right_ je Cthulhu obrazem progresivni levice,
jejiz politika vede ke stejnym vysledkum.

Tento text vznikl nekdy v roce 2018, kdyz jsem chystal ponekud jiny
format tohoto blogu. Muj pohled na tyto otazky se za tu dobu
prilis nezmenil, a proto ho uvadim jen s malymi upravami.

## Obcanska demokracie

Po sametove revoluci nastala uplna epidemie obcanske demokracie. Z
trosek Obcanskeho fora se vynorily prinejmensim tri
_obcansko-demokraticke_ subjekty: Obcanska demokraticka aliance,
Obcanska demokraticka strana a Obcanske hnuti. ODA a ODS byly
tehdy povazovany za pravicovejsi, OH spis za stranu stredu.
Vsichni jsme tehdy byli demokrate, nesnaseli jsme komunisty a
levici obecne. Tak jsme se instinktivne stali pravicaky a volili
ODS nebo ODA.

Termin "obcanska" je u nas kodovy termin pro liberalni pravici.
Alternativou by mela byt pravice krestanska, tedy konzervativni:
KDS (pozdeji se sloucila s ODS) nebo Lidovci. Jenze na to je ceska
spolecnost prilis antikrestanska a tyto strany naopak malo
krestanske. Proto se ustalilo vnimani ODS a ODA jako stran
skutecne pravicovych a KDS, KDU-CSL (ale take sekularni OH) jako
stran stredu. Predevsim ODS s Vaclavem Klausem v cele byla hrazi
proti levici predstavovanou komunisty a pozdeji Socialnimi
demokraty. Tak jsme to tehdy vnimali.

Tento pohled posilovala i vyhranena retorika Klause a Zemana.
Vzpomenme na "mobilisaci" proti moznemu uspechu CSSD ve volbach ci
Zemanovy bonmoty o "spalene zemi" v souvislosti s predchozi
ctyrletou vladou pravice. Nicmene v prakticke politice se jejich
styl vladnuti prilis nelisil. Privatizace se pomalu stala
minulosti, pred nami byl vstup do EU, takze jsme mohli vzhlizet k
zarive budoucnosti, ktera nas ceka. Zlata devadesata leta!

## Havel vs. Klaus

Duel Klaus vs. Zeman byl spor na urovni prakticke politiky. Mel
svuj ideologicky rozmer - demokraticka politika jako zapas mezi
pravici a levici - ale ten byl spis soucasti predvolebniho folkloru
a retoriky. V kauze Havel vs. Klaus se jednalo o hlubsi
ideologicke rozdily refletujici deni na americke politicke scene.
Neco, cemu se v USA rika _culture wars_, tedy kulturni valka.

Pro spoustu lidi jsou pojmy pravice a levice jen synonyma pro
kapitalismus a socialismus. Za demokraticke ery muzeme hovorit o
liberalnim kapitalismu a socialni demokracii. V kauze Havel vs.
Klaus lze linku socialismus vs. kapitalismus vystopovat take, ale
tyto pojmy zde maji ponekud jiny vyznam, nez jim bezne prisuzujeme.
Nejde jen o svobodne podnikani vs solidarita, duchody a bezplatne
zdravotnictvi. V kulturni valce jde o stret tradicnich
konzervativnich hodnot s hodnotami progresivnimi, liberalnimi.

Spor Havel vs. Klaus lze take chapat jako spor rozdilnych
osobnosti ci temperamentu. Pripadne jako pokus hlavy statu (Havel)
vmesovat se do vladni politiky (Klaus) vic, nez ji prislusi. Tedy
pokracovani modelu, ktery fungoval uz za Prvni republiky. To
vsechno bylo take ve hre, ale podstatne jsou ideologicke rozdily a
ty patrne nejlepe reflektovaly odlisne postoje obou politiku k EU:
eurooptimismus VH a euroskepticismus VK.

## Ideologicke rozdily

> Zatimco Klaus ve svem pojeti cloveka vychazi z ekonomickeho
modelu jednotlivce maximalizujiciho sve zajmy, Havel prisuzuje
jednotlivci odpovednost vuci spolecenstvi, v nemz zije. Klausovo
pojeti svobody je negativni ve smyslu svobody od utlaku, naopak
Havel se hlasi k pozitivnim svobodam spocivajicim v rovnosti
sanci. Klaus odmita mluvit o obecne sdilenych hodnotach a uznava
jen hodnoty individualni, Havel si bez sdilenych hodnot nedokaze
lidske spolecenstvi vubec predstavit. Proto Klaus take odmita
velke spolecenske vize, v nichz spatruje ohrozeni individualnich
svobod, a Havel naopak veri, ze takove vize mohou menit svet k
lepsimu. Klausova demokracie je dana institucemi a mechanismy, v
nichz se pohybuji politicti profesionalove, v Havlove pojeti musi
byt tyto instituce a mechanismy doplnovany a korigovany primou
demokracii i obcanskym aktivismem. Klaus hledi na politicky
aktivni obcanskou spolecnost s neduverou, pro Havla je zarukou
obcanskeho sebevedomi a solidarity. Klaus veri v maly stat,
ktery vse, co muze, prenechava trhu, Havel prisuzuje statu
dulezite ukoly pri sluzbe verejnosti a zprostredkovani
spolecenskych hodnot.

Drulak, Benes, _Ceske metafory Evropy - Havel vs. Klaus_, 2008

Nejsem si jist, zda s touto charakteristikou zcela souhlasim, ale
jako vychozi bod postaci.

Vaclav Havel byl levicak. Tak ho vnimal nejen Klaus, ktery ho
povazoval za reformniho komunistu, ale treba i Margaret
Thatcherova. Presneji receno levicovy liberal, predstavitel
mistniho kavarenskeho liberalismu a ceska obdoba americkeho
progresivniho Demokrata. Tzn. clovek, co veri v lidska prava, v
nadnarodni politicke struktury a v ekonomice ve vyssi
prerozdelovani, statni zasahy do ekonomiky a je proti nadnarodnim
korporacim. Naproti tomu Vaclav Klaus byl spis Republikan, tedy
konzervativni liberal se vsim, co k tomu patri, tj. politicky
nacionalista, zastance volneho trhu a smluvniho pristupu v
mezinarodni politice.

Ekonomicky je Havluv postoj je problemem tretich cest obecne. Kdyz
se po revoluci resilo, co s narodnim hospodarstvim, ve hre byl i
_socialismus s lidskou tvari_, tedy sen osmasedesatniku o
demokratickem socialismu. A protoze Havel sam byl prodemokraticky
a antikapitalisticky, mohla se mu tato myslenka zamlouvat. Je v
tom jisty paradox, Vaclav Havel byl kosmopolita a globalista, ktery
nevahal podporit "humanitarni" bombardovani nacionalistickeho
Srbska, ale zaroven byl odpurcem nadnarodnich retezcu a koncernu,
ktere pry chteji ceskou krajinu promenit v sit skladist a nakupnich
center. Ale neni v tom takovy rozpor, jak se na prvni pohled zda,
nebot socialisticka duse touzi po uzsim, takrka feudalnim sepjeti
cloveka s mistem, pracovni rutinou a produktem, ktery tam vytvari
vlastnima rukama. Na druhou stranu prave Havel diky tomu, ze se
nepovazoval za znalce v oblasti ekonomiky, umoznil vzestup Vaclava
Klause.

Vaclav Klaus byl a je zaprisahlym odpurcem tretich cest. S
globalnim kapitalismem nic nenadelame, naopak potrebujeme jejich
penize na investice, takze je do zeme vpustit musime. Nicmene
chceme mit politicky silny stat, ktery bude rozhodovat o svych
vlastnich zalezitostech. Zacleneni do nadnarodnich struktur (v
nasem pripade EU a NATO) by melo byt maximalne ekonomicke a
minimalne politicke. Odtud pozdejsi Klausova kritika podle neho
neprimereneho politickeho posilovani evropskych struktur.

Ekonomicky byla Klausova predstava realistictejsi. Zastanci
tretich cest nedokazou nabidnout smysluplnou ekonomickou
alternativu. Nesmime take zapominat, ze navzdory silne ideologicke
retorice byl Vaclav Klaus velice realisticky politik. Jeho kroky v
prakticke politice se casto odklaneli od proklamovanych principu
(tzv. _Opozicni smlouva_ je pouze jednim z prikladu). Na druhou
stranu jeho politicky nacionalismus mi pripada mene realisticky,
nebot promena Evropy v uzsi politickou jednotku je podle meho soudu
nevyhnutelna. Ale kdo vi, mozna ze by Klausova hlasita kritika
Evropske integrace mela v prakticke politice uplne jinou podobu,
kdyby byl premierem v roce 2019. Koneckoncu to byl prave Klaus,
kdo v devadesatych letech podaval prihlasku do EU.

Nicmene mi myslenka centralizace Evropy pripada realistictejsi, byt
integrace EU pod vlajkou levicoveho liberalismu do soucasne podoby
byrokratickeho molocha prosazujiciho antihodnoty ikluzivity a
diverzity (migranti) a zelena ideologie ekologismu (snizovani
emisi) neni neco, co by me naplnovalo budovatelskym nadsenim.

Bez ohledu na tyto vystrelky je vsak Evropa jako _Imperium_, tj.
politicka forma zastresujici zakladni normy nasi civilizace, nejen
myslitelny, ale i dlouhodobe udrzitelny projekt. Jako historicky
priklad muze slouzit Svata rise rimska. Zda je soucasna EU
reformovatelna nebo se bude muset strhnout a vystavet znovu, je
jina otazka. Na mezinarodni scene vsak muze prezit a o necem
rozhodovat pouze silna Evropa.

## Dedictvi aneb...

Po odchodu obou Vaclavu do zapomneni (ci na "smetiste dejin", abych
pouzil oblibenou marxistickou frazi) toto rozdeleni zustalo. Jen
se z nej vytratila ideologie. Dnes muzeme v hrubych rysech hovorit
o rozdeleni ceske politiky na _prazskou kavarnu_ vs _venkovskou
hospodu_. Venkov voli Zemana ci Okamuru, protoze jejich retorika
pripomina tu Klausovu: euroskepticismus a nacionalismus. Ze ji
chybi stejne ideologicke pozadi, jinymi slovy to, ze se Klaus,
Zeman a Okamura na necem shodnou, jeste neznamena, ze sdileji
stejny pohled na svet, uz nikoho moc nezajima. Ideologie se
scvrkly na pouhe slogany. Rekl bych, ze ani kavarensti
intelektualove nejdou prilis do hloubky a spokoji se vetsinou s
opakovanim toho, co pozaduje levice na Zapade.

Na druhou stranu nechci kauzu "H vs K" prilis precenit. Mezi
Demokraty a Republikany neni zas tak velky rozdil a totez plati o
ceskych konzervativcich, kteri se vetsinou shlizeji v americkem
modelu. Rozhodne ji nevidim v tak eschatologickych souvislostech
jako byvaly sefredaktor casopisu _Reflex_, pozdeji poradce
prezidenta Klause a nyni sefredaktor internetoveho magazinu
_Protiproud_ Petr Hajek. Ten Havlovi prisoudil nenaplnenou touhu
stat se prezidentem Evropy a tim padem i jednim z antikristu s
malym "a", kteri maji dlazit cestu pro prichod Antikrista s velkym
"A" na konci casu. Netreba dodavat, ze cirkev k obdobnym, neprilis
ucenym interpretacim Janovy Apokalypsy radeji taktne mlci.

## Postklausovska leta

Nejsem vyhranenym priznivcem (ani odpurcem) Vaclava Klause, ale
jeho osud v ceske police se zda byt spojen s osudem konzervativni
ideologie v Cesku.

Vaclav Klaus byl nejprve odsunut z cela ODS a z pozice predsedy
vlady na pozici prezidenta republiky. Bud se Klaus posunoval
nazorove stale vice doprava nebo zbytek ODS stale vice doleva anebo
oboji. Navic se stale jasneji ukazovalo, ze ceska spolecnost uz ma
dost ideologicky vyhranene retoriky a touzi pragmaticky plout s
proudem, tedy doleva. Cthulhu vola a prumerny Cech nic jineho nez
levici nezna.

Klausuv americky konzervatismus je mistnim elitam cizi a patrne i
vetsine naroda. V konzervativni ideologii hraje velkou roli
nabozenstvi a USA je narozdil od CR zeme, ve ktere hraje
nabozenstvi nezanedbatelnou ulohu. To muze byt jeden z mnoha
duvodu, proc se zde konzervatismus prilis neuchytil (ctyricet let
realneho socialismu je dalsi, ale to ani nema smysl zminovat).

Soucasna ODS je zcela liberalni stranou a i strany, ktere se
oznacuji za konzervativni (KDU-CSL, TOP09 ci OKS - Obcanska
konzervativni strana) zduraznuji ze sveho repertoaru take spise
liberalni hodnoty. Jejich "uspechy" v poslednich volbach (2016)
jsme videli. Levicova CSSD, pragmaticke ANO a populisticka SPD
Tomia Okamury je prevalcovaly ve velkem stylu.

## Hleda se dobro, pravda a krasa

Dalsi mozny duvod, proc se konzervatismus prilis neuchytil, je ten,
ze pri praktickem vykonu vlady neni prilis velky rozdil mezi
levicovou, pravicovou nebo populistickou politikou. Vsechny strany
spolehaji na silny stat, silnou regulaci ekonomiky, silne socialni
vydobytky (duchody, zdravotnictvi). Zadna z nich nezpochybnuje
demokraticke zrizeni, ani zavedene poradky. A prirozene, zadna
nechce volice nastvat prilis velkymi zmenami. Mame sice
pluralismus, ale zadna ze stran nenabizi nic, co by ji nejak zvlast
odlisilo od ostatnich. Zadna nenabizi skutecnou alternativu.
Vsechno je to pouhe handrkovani o drobne. Pripomina to jeden stary
vtip:

Pojmy levice a pravice totiz nejsou synonyma pro socialismus a
kapitalismus a navic vztah mezi socialismem a kapitalismem neni tak
vyhranene opozicni, jak nam vtloukali do hlavy nejprve marxiste za
vlady bolsevika a pozdeji, z opacne strany, konzervativni
liberalove a liberalni ekonomove za postbolsevicke ery.

Dalsim takovym pseudoprotikladem je demokracie a totalita. Vyse
jsem naznacil, ze nase politicka scena pripomina bolsevickou
Narodni frontu drzici stranickou linii. Ta linie se dnes nazyva
_politicka korektnost_ a zapadni soudruzi jsou v ni opet napred.
Mluvim o semitotalitnich praktikach ve Spojenych statech, Velke
Britanii i jinde: fenomen SJW, novodobe hony na carodejnice
rasismu, xenofobie, homofobie, sexismu, vyhazovy z prace a
ruinovani kariery za politicky nekorektni veticky na Twitteru pred
5 lety, vynucovani verejnych omluv za vyse zminene novodobe
"hrichy", kurzy senzitivity pro "hrisniky" atd. Takova je
diktatura politicke korektnosti na Zapade.

Tyto novinky k nam zatim jeste nedospely, ale jak rika clovek, pro
ktereho pracuju: cokoliv se v Americe deje ted, bude u nas do tri
let. Nebo jinak, my zatim jeste stavime dalnice, cyklostezky a
detska hriste. Az to vsechno bude hotove, levice u nas zacne
zvysovat "kvalitu zivota", "senzitivitu" a "otevrenost vuci
jinakosti" podobnym zpusobem jako na Zapade.

Za normalnich okolnosti by na zminenem handrkovani o drobne nebylo
vubec nic spatneho, takova by prakticka politika mela byt, pokud je
zasazena do smysluplneho a moralniho ramce. Jenze toto _nejsou_
normalni okolnosti, ani smysluplny a moralni ramec.

Proto neni videt zadny posun od materialismu, relativismu a
konzumerismu k necemu vyssimu, vznesenejsimu a absolutnejsimu.
Zadny posun k dobru, pravde a krase. Nejde o nedospelost nasi
demokracie, neni to chyba, ktera se casem spravi. Je to vlastnost
demokracie. Nebo prinejmensim vlastnost liberalni demokracie,
nebot oslavovany Zapad, ktery se tolik snazime dohnat, na tom neni
o moc lepe. Zmenil se rezim, ale nezmenilo se paradigma. Dalo by
se rici, ze soucasna liberalni demokracie je "pokracovani
socialismu jinymi prostredky", abych parafrazoval von Clausewitze.

## Padouch na scene

Mozna neni tak dulezite, v cem se Havel a Klaus lisili, jako to, na
cem se shodli. Oba byli demokrate a liberalove. Na tomtez se
shodnou i Republikani a Demokrate, Toryove a Labouriste a vsechny
ostatni hlavni strany evropskych zemi. Dokonce i vetsina
populistickych, nacionalistickych a jinak extremistickych stran.

Shoda, ktera zde panuje, je shoda ohledne ideologie zvane
_liberalismus_. To je vzduch, ktery dychame, materske mleko, ktere
pijeme od raneho detstvi. To je osvicenecky zaklad moderniho
Zapadu, ktery nikdo nechce zpochybnit. Pokud tomu ctenar neveri,
mohu ho odkazat na [tento projev] udajneho extremisty a autoritare
Viktora Orbana, ktery usiluje o zavedeni udajne neliberalni,
krestanske demokracie. Mimochodem, jeho rec je skvela, kez by u
nas vladl nekdo s takovym rozhledem a pevnou vizi.

Orban spravne tvrdi, ze nemuze existovat neco jako krestanska
liberalni demokracie. Ale jeho definice liberalismu se patrne lisi
od me a podoba se vice verzi ekonomky Lipovske. Co presne je na
jeho demokracie neliberalniho? Jak zajisti, aby jeho system
pretrval prvni prohrane volby Fidesz? Mam dojem, ze to vyzaduje
vic nez deklarovat krestanstvi a krestansky model rodiny v ustave,
ac se jedna o velke uspechy. Jak uspeje tam, kde selhalo
Salazarovo Portugalsko nebo Francovo Spanelsko? Zatim jsem se
nevenoval definici pravice, ale vidim nutnost mnohem radikalnejsi
zmeny. Uvidime, treba se mylim a krestanska demokracie muze
fungovat.

Protoze v soucasne ceske spolecnosti vidim shodu ohledne
liberalismu take, neznepokojuji me boure na ceskem politickem
rybnicku. Korupce a souvisejici fenomeny jsou pseudoproblemy,
nebot existuji za kazdeho rezimu, i kdyz demokracie je mozna vice
nachylna. Skutecny problem je posun doleva, k hlubsi liberalizaci,
k novejsim a zaludnejsim formam marxismu, coz je jeden z typickych
rysu liberalni demokracie.

=> https://carlsbad1819.wordpress.com/2017-03-04-the-yearning-for-lord-and-manor-in-socialist-thought.html [Yearning for Lord and Manor in Socialist Thought]
=> 2020-11-14-strucna-historie-levice.html [Strucna historie levice]
=> http://www.kormany.hu/en/the-prime-minister/the-prime-minister-s-speeches/prime-minister-viktor-orban-s-speech-at-the-29th-balvanyos-summer-open-university-and-student-camp [Orban's Speech]
=> 2020-10-02-mytus-demokracie-bez-privlastku.html [Mytus demokracie bez privlastku]