Date: 2020-10-08 18:21:34
Tags: politika teorie
Desc: Nazev hovori sam za sebe.
# Proc nejsem liberalem?
Moje pomerne pesimisticke videni soucasneho sveta a jeste
pesimistictejsi videni budoucnosti vychazi z presvedceni, ze nase
politicka realita je zasadnim zpusobem pokrivena. Za jednu z
hlavnich pricin povazuju _liberalismus_. Jakmile clovek jednou
pochopi pokrivenou podstatu liberalismu, moderna se zacne jevit v
uplne jinem svetle, nebot liberalismus je jednim z jejich piliru.
Liberalismus je podle Davida Hanaka jednim ze tri hlavnich
politickych ideologii. Zbyle dve jsou konzervatismus a
socialismus. Ne zcela souhlasim, ale to neni predmetem tohoto
pojednani.
## Definice liberalismu
Definice liberalismu z ceske wiki:
> Liberalismus (latinsky 'liber' svobodny, 'liberalis' svobody se
tykajici, svobodomyslny) je politicky smer nebo take filosoficky
pohled, ktery stoji na tom, ze svoboda je prioritni politicka
hodnota.
Definice je to dostatecna, obsahuje podstatne, ale chybi zminka o
rovnosti, druhem piliri liberalismu. Proto uvadim jeste dalsi dve
slovnikove definice:
Z The Free Dictionary:
> A political theory founded on the natural goodness of humans
and the autonomy of the individual and favoring civil and
political liberties, government by law with the consent of the
governed, and protection from arbitrary authority.
A z Miriam-Webster:
> A political philosophy based on belief in progress, the
essential goodness of the human race, and the autonomy of the
individual and standing for the protection of political and civil
liberties; specifically: such a philosophy that considers
government as a crucial instrument for amelioration of social
inequities (as those involving race, gender, or class)
Podtrzeno, secteno, klicove myslenky liberalismu jsou tyto:
- lide jsou prirozene dobri,
- autonomie jednotlivce,
- svoboda a rovnost jsou prioritnim ukolem vlady,
- pravni stat,
- vlada se souhlasem ovladanych,
- ochrana pred svevoli autority,
- lidska prava,
- pokrok.
Jinymi slovy, liberal je clovek, ktery veri, ze prirozena lidska
dobrota se nemohla projevit kvuli svevolne autorite, jez ji dusila.
Individualni autonomie je cesta, jak se prirozena lidska dobrota
muze prosadit. K tomu je treba pravni stat, ktery lidem zajisti
pravo na tuto autonomii a vlada, ktera bude vladnout se souhlasem
ovladanych a ochrani lidi pred svevoli autority, protoze jejim
prioritnim ukolem bude svoboda, rovnost a pokrok.
To je, rekl bych, ferovy popis, cemu liberalove veri a jaka je
jejich spolecenska vize.
## Rozporna podstata
Vira v pokrok a prirozenou lidskou dobrotu jsou spise predpoklady,
netvori esenci liberalismu. Ve spolecensky pokrok a lidskou
dobrotu mohou verit i neliberalove, a proto se jimi zde zabyvat
nebudu, byt davam prednost katolickemu pohledu, ze puvodni dobrota
lidske prirozenosti byla pokrivena ci zastinena Prvotnim hrichem.
Pripada mi realistictejsi.
Autonomie jednotlivce je pro soucasneho liberala dulezita, pokud je
dotycny jednotlivec soucasti preferovanych skupin. Napr.
autonomie nekuraka ma u liberala vetsi vahu nez autonomie kuraka.
To velice uzce souvisi s predposlednim bodem, jimz jsou lidska
prava. Koncept lidskych prav sice vychazi ze scholasticismu, ale
uz davno opustil sferu realna a stal se cirou abstrakci, kterou lze
rozsirovat temer neomezene. Proc by cizinec nemel mit stejna prava
jako domorodec, nebo osklivka jako krasavice? Neustale expandujici
lidska prava vyzaduji expanzi statni moci, nebot pravo jednoho
omezuji v nejakem smeru prava ostatnich. To je dusledek rozporne
podstaty liberalismu.
Za esenci liberalismu povazuju treti bod: svoboda a rovnost jsou
prioritnim ukolem vlady. Liberalismus je primarne politicka
filozofie a politicka filozofie se zabyva tim, jaka politika se ma
prosazovat a co ma vlada delat. A prave v tom spociva zmineny
zasadni rozpor.
Problem je v tom, ze svoboda, chapana jako svoboda politicka,
nemuze byt prioritnim ukolem vlady. Svobodu nelze prosazovat
politicky, protoze politika je autoritativni diskriminace. Svoboda
v liberalnim pojeti je svobodou od autority, svobodou od
diskriminace. Liberalismus chce svet osvobodit od jakekoliv formy
autority a diskriminace politickym cinem prostrednictvim instituce
vlady, tedy diskriminujici autority. A prave v tom spociva logicky
rozpor, diky nemuz je liberalismus vzdycky necim jinym, nez tim,
cim tvrdi, ze je. Liberalismus je v neustale valce s realitou.
Svoboda nabozenstvi v praxi znamena vladu bezbozectvi, svoboda
slova v praxi znamena politickou korektnost, svoboda shromazdovani
znamena pochody homosexualu atd. Pricinou toho vseho je, ze nelze
prosazovat svobodu obecne. Lze prosazovat pravidla, co se smi a co
se nesmi, co delat lze a co nelze. Svoboda pro jedny je omezeni
pro druhe. Svoboda otrokaru je nesvobodou otroku a omezeni svobody
otrokaru prinasi svobodu otrokum. Svoboda kuraku je omezenim pro
nekuraky a naopak. Nakonec musi prijit nekdo, kdo rozhodne, jak
veci maji byt, a bude tuto svou koncepci obecneho dobra
autoritativne prosazovat a branit proti vsem, kdo nesouhlasi.
Takova je realita, ze ktere liberalove nemohou uniknout. Realita
je prirozene autoritarska, svoboda (v politickem smyslu) je
autoritarska.
Naskyta se otazka: je svoboda autorita? V politickem smyslu urcite
ano. Svobody, jak je chapaly minule veky, byly konkretnimi pravy a
privilegii danych vrstev nebo spravnich jednotek. V jinem smyslu
je svoboda vic nez autorita. Autorita je zde proto, aby omezovala
svobodu. Z toho plyne, ze svoboda je sirsi nez autorita, ale to uz
mluvime o svobode v metafyzickem smyslu, spis nez v politickem. Ze
nekdo neco delat muze, neznamena, ze to delat ma nebo smi.
## Nefunkcni praxe
Pravni stat, vlada se souhlasem ovladanych, demokracie, univerzalni
volebni pravo, lidska prava, to je agenda, kterou se liberalove
pokousi aplikovat v politicke praxi. Pokud funguji, tak jen jako
tzv. _unprincipled exceptions_ neboli na zaklade vyjimek z
principu.
Idea pravniho statu je zalozena na myslence rovnosti pred zakonem.
V teorii to zni pekne, ale v praxi musi zakon nekdo vykladat a
uplatnovat. Vladnou lidske osoby, nikoliv neosobni predpisy. Jen
tak je mozne, ze soucasny vyklad americke ustavy je v naproste
opozici k puvodni myslence Otcu zakladatelu, aniz se text vyrazne
zmenil. Vlada se souhlasem ovladanych, to je pripad kazde vlady,
ktera realne vladne. Odpor poddanych znamena nemoznost vladnout.
Ze si poddani voli sve vladce, neni nejaka historicka vyjimka.
Vedle dedicnych monarchii existovaly monarchie elektivni jako
Katolicka cirkev nebo Svata rise rimska. Univerzalni volebni pravo
je historicky vzacnejsi, jeho negativa vsak dle meho soudu
prevazuji nad pozitivy. Nicmene kritika liberalni demokracie je
nad ramec tohoto textu.
Takovy je alespon strucny nastin problemu s liberalni politickou
teorii. Zbyva podivat se na druhy z hlavnich principu liberalismu.
## Rovnost
Dalsim pilirem liberalismu je rovnost. Existuji ruzne druhy ci
urovne rovnosti. Zde se nebudu zabyvat tim, ze pred Bohem jsme si
vsichni rovni nebo ze jsou urcita nezcizitelna zakladni prava,
protoze z toho nijak nevyplyva, ze jsme si rovni i politicky a
spolecensky. Funkcni spolecnost muze vyzadovat jistou hierarchii,
aniz by tim trpela zakladni moralni realita, tedy fakt, ze nelze
kohokoliv bezduvodne zabit ci okrast.
Liberalismus se politicky prosadil jako hnuti za zruseni vysad
slechty a kleru, ktere osvicensti filozofove povazovali za
nespravedlive. V tomto smyslu se puvodne chapala a hlasala
rovnost. Dnesni chapani rovnosti je ponekud sirsi a zahrnuje navic
odstraneni socialnich rozdilu: rasovych, genderovych a tridnich.
Viz jedna ze slovnikovych definic uvedenych vyse.
Lze s uspechem argumentovat, ze narovnani rozdilu danych predevsim
biologii vyzaduje tak masivni intervenci statni moci, ze vysledkem
nemuze byt nic jineho nez novy totalitni rezim. Tzv. politicka
korektnost je ochutnavkou toho, co nas mozna ceka. My vsak zatim
zustaneme v abstraktnejsi rovine, nebot mym cilem je ukazat, ze
politicky prosazovana rovnost v sobe obsahuje podobny rozpor jako
politicky prosazovana svoboda.
## Autorita
Nejprve je nutne spravne pochopit pojem autority, nebot
liberalismus vystupuje proti vsemu autoritativnimu, aniz by mel
jasnou a spravnou predstavu, co autorita vubec je. Autorita
znamena, ze urcita osoba ma _moralni narok_ pozadovat od druhe
osoby, aby vykonala urcitou vec, aniz by k tomu byl zapotrebi jeji
souhlas.
Svoboda je ve skutecnosti autorita. To uz jsem zminil. Moje
svoboda zavazuje ostatni lidi, aby neco delali nebo nedelali.
Otazka rovnosti s tim uzce souvisi, protoze v teto veci mi ostatni
lide _nemohou_ byt rovni. Jestlize mame svobodu kourit v
restauracich, pak nekuraci nemohou mit stejna prava. Z tohoto uhlu
pohledu tedy zadna rovnost neexistuje.
Nekdo muze namitnout, ze rovnosti se rozumi spise rovnost pred
zakonem. To je take podstatou pravniho statu, jednoho z klicovych
bodu liberalni filozofie (viz vyse). Smi-li se v restauraci
kourit, smi tam kourit kazdy. Vsichni mame stejna prava. Kdyz
neco muze jeden, smi to i ostatni.
## Pred zakonem?
V realite tomu tak ale neni. Jednak existuji oficialni autority,
ktere maji sirsi rozsah prav. Bez toho by zadna instituce nemohla
fungovat (ani rodina, ale o tom pozdeji). Ve skutecnosti jsou vsak
rozdily i mezi tzv. obcany, tedy cleny republiky, kteri by si meli
byt teoreticky rovni.
Je totiz rozdil napr. mezi vlastnikem nemovitosti, vlastnikem
movite veci (treba ridicem auta) a tim, kdo nevlastni nic. Kazdy z
nich ma jina prava cili jine svobody cili jiny rozsah moznosti, jak
vazat ty druhe k nejakemu jednani. Napr. vlastnik nemovitosti
muze branit vstupu nevlastniku na svuj pozemek. Nevlastnik toto
pravo nema nebo ho ma jenom abstraktne. Ridic auta ma pravo uzivat
dalnici, neridic toto pravo nema atd. Ani zde zadna rovnost neni
nebo jen ve velmi abstraktnim smyslu.
Co z toho plyne? Ze rovnost nedava smysl. Prinejmensim rovnost
nerozlisene masy "svobodnych" obcanu demokraticke republiky. Pokud
lze o nejake rovnosti mluvit, pak jen mezi lidmi stejne spolecenske
vrstvy, napr. mezi aristokraty, mezi mestany apod. Ani stavy ale
nejsou homogenni. Navic je problem v tom, ze v liberalni
demokracii stavy oficialne neexistuji. Vsichni jsme treti stav
cili narod a vsichni jsme si rovni.
Jenze realita opet nesouhlasi: aristokracie existuje i v liberalni
demokracii, ale pouze neoficialne a tim padem sociopaticky, jak s
oblibou rikaval blogger Zippy. A my to vime, nebot mame porekadlo,
ze "vsichni jsou si rovni, ale nekteri jsou si rovnejsi."
## Stret s realitou
Vyse uvedene bohuzel neni jen pouha abstraktni uvaha, vhodna jako
predmet vysoce intelektualnich debat nad sklenkou vina ve tri
hodiny rano. Rozporna podstata liberalismu ma velice prakticke
dusledky, mezi nez patri i hromady mrtvol. Nemam tady na mysli jen
zlociny nacismu nebo komunismu, ideologickych bratrancu
liberalismu. Prave nas soucasny liberalni rezim je jednoznacny
vitez, alespon co do celkoveho poctu obeti, nebot napr. uzakoneni
prava na potrat v ramci osvobozovani zeny od jha patriarchatu vedlo
celosvetove k soucasnemu cislu cca 1,5 miliardy usmrcenych
nenarozenych deti.
Na prvni pohled to neni znat. Zadna komunisticka brutalita.
Bohatstvi modernich liberalnich spolecnosti nema historickeho
predchudce. Liberalni staty jsou pomerne dobre rizene atd. Vyse
zminena _unprincipled exception_ je jednim z duvodu, proc liberalni
spolecnosti mohou fungovat. Kratce: jde o neliberalni hodnotu nebo
pravidlo, ktere liberalove zavadeji v prakticke politice, aby se
vyhnuli skodlivym ci neprijemnym dusledkum vlastniho liberalismu,
aniz explicitne uznali, ze je tato hodnota ci pravidlo v rozporu s
liberalnimi hodnotami a zpochybnili liberalismus samotny. Napr.
kdyz liberalni politici narizuji nosit rousky na ochranu pred
koronavirem apod.
Dalsim duvodem je krestanstvi. Jeho hodnoty jsou v nasich
koncinach hluboce ukotvene a pretrvavaji jeste dlouho potom, co
zapadni spolecnosti prestaly byt oficialne krestanske. Krestanstvi
tvorilo polstar, ktery tlumil liberalni vystrelky, nebot
nedovoloval dovest liberalni hodnoty k jejich logickym dusledkum.
Ale tranzitni obdobi pomalu konci s tim, jak se krestanske hodnoty
pomalu vytraceji a jsou nahrazovany ciste liberalnimi hodnotami.
Rika se tomu _kulturni valka_ a liberalove v ni vitezi. Povazuju
Spojene staty za v soucasne dobe nejkrestanstejsi zemi prvniho
sveta, navzdory tomu, ze prevazne protestantskou. Proto prave tam
muzeme videt kulturni valku v primem prenosu. U nas uz je po
valce. Prave v USA se liberalove v soucasnosti nejvic radikalizuji
a konzervativci kladou jeste nejaky odpor, byt jde do znacne miry o
spor mezi starsi a mladsi generaci liberalu.
*) Skutecny _hoch Konservatism_ v Americe patrne nikdy
neexistoval. Ale to uz je zas jina pohadka.
Liberalove uvedli do chodu mechanismus, pomoci ktereho se nove a
nove vlny radikalu postupne dostavali a dostavaji k veslu.
Radikalismus vcerejska se stava zpatecnictvim zitrka, kdyz nova
generace radikalu s odporem zira na odvracenou (autoritativni)
stranu etablovane verze liberalismu a dozaduje se sveho vlastniho
pojeti svobody a rovnosti.
## Na zaver
Vyse uvedene neni z me hlavy. Kritika liberalismu z pera
konzervativnich myslitelu je znama uz staleti. Ti mene
konzistentni vidi problem pouze v rovnosti. Priklanim se spis ke
konzervativcum, jako byl jiz zmineny, dnes jiz bohuzel zesnuly
katolicky blogger Zippy (viz vyse), pro ktere je svoboda stejne
problematicka jako rovnost, nebot v ni vidi pozemskou variaci
Satanova _non serviam_, podstaty vzpoury nebestanu proti
Stvoriteli. Tema liberalismu patrilo vedle lichvy k Zippyho
oblibenym, casto se k nemu vracel a vzdy ho dokazal uchopit
originalnim zpusobem. Teze o rozporne podstate liberalismu je
jeho.
=> (
http://www.thefreedictionary.com/liberalism [Thefreedictionary.com]
=>
https://www.merriam-webster.com/dictionary/liberalism [Miriam-Webster]
=>
https://zippycatholic.wordpress.com [Zippy Catholic]
=>
http://www.amnation.com/vfr/archives/005864.html [Unprincipled exception]
